Za oponou

..19..

Z toho bláznování jsem se vyspala, ráno při ranní hygieně se zastyděla jaké z toho dělám drama a opět si za to nadávala. 

Ve škole jsem o tom nechtěla moc mluvit, a tak jsem to zatím neřekla ani Kate nebo Noahovi, i když vím že bych mohla.

--

,,od tý doby co se do matiky začala plést abeceda je to samej problém." Nechápavě civěl na tabuli Noah. 
,,Ukaž, jak ti to vyšlo," naklonila se ke mě Kate a očima v mém sešitě hledala výsledky. Ale nic tam nenašla, maximálně půlku zadaní, protože já myslela jen na to, že Marcus mi od toho rande nenapsal.

Co je špatně?

Kate se nestarala a naklonila se přes uličku k Noahovi.
,,Proč máš x tady? To má být až za šestkou a má to být mínus x,"
,,Ne, protože..."

--

Když jsme se stěhovali do fyziky, uviděla jsem Marcuse s jeho partou na chodbě a usmála se na něj. On se taky letmo usmál, a do toho jsem zamávala. To už neopětoval a když se jeho parta začala dívat mým směrem rychle odvrátil pohled.

huh? Prosím?

Po nudné fyzice jsem se vydala domů. Kate dnes ke mě přijde ale nejdříve si musí skočit domů a něco zařídit.

Jdu sama, domů to mám asi 15 minut. Je hezky a já si užívám klidnou cestu, když v tom na mě zezadu bafne kdosi. Nadskočím, ale než stihnu cokoliv udělat chytne mě to za boky a otočí. Najednou stojím asi dva centimetry od krásného Marcuse. Zatajím dech, protože se mi dívá do očí, drží mě za boky a tak krásně voní. Tenhle okamžik mě zmrazil tak moc, i když trval jen opravdovou chvilku. Marcus se zasměje, a řekne že jsem se měla vidět. Na to já jen rozpačitým smíchem kývnu. 
,,Pojď ke mě, nikdo tam není, na něco kouknem," Vezme mě kolem ramen.

Aww! Ten to řekl tak krásně! Ale co Kate?

,,Eh, promiň má ke mě teď přijít Kate a už to asi nejde zrušit..."
,,Kdo?"
,,Kate, chodí se mnou do třídy."
,,To je jedno, tak jindy, měj se." Políbil mě na tvář a zmizel tak rychle jak se objevil. 

Co to bylo?