Lásku nepřekonáš!

I knew it, baby! -Dakota

Jely jsme s Ann v tichosti taxíkem a sem tam si vyměňovaly pohledy. Měly jsme namířeno do baru, který je můj oblíbený, hlavně protože tam mají skvělé víno a nechodí tam moc lidí, ale o obsluze je to úplně jiná pohádka. 

Zaplatila jsem taxíka a vyšla spolu s Ann na klidnější ulici NY, než je ta na které bydlím.

Ann mě chytla jemně za paži a přitulila se ke mně. Ona vždycky ví, kdy má přijet - má na to šestý smysl a to na ní miluju snad úplně nejvíc. Já se k ní taky přitulila a vedla nás do Hendrson's.

"Takže teď budeme chvíli dělat, jakože se u mě doma ani v životě nic neděje a ty mi povíš, jak je možný, že jsi krucinál těhotná Ann?" Zeptala jsem se, když nám přinesli pití. Mně gin s tonikem a Ann ledový čaj.

"Já, já nevím. Jsi první člověk, kterému jsem měla odvahu to říct. Prostě -" Skočila jsem jí do řeči.

"To mi chceš říct, že to neví ani Trevis? Ani on? Vždyť je jeho!" Řekla jsem asi moc nahlas, protože se na nás hned pár lidí otočilo.

"Neví, jsi jediná kromě mě. Bojím se, že bude panikařit a nebo hůř - rozejde se se mnou. Musím si nejdřív všechno rozmyslet a pak teprve mu to řeknu, nejspíš. Chápej mě! Miluju ho, ale já i on máme právě teď úžasný životy. On je na vrcholu svojí kariéry a já jsem si otevřela tetovací studio, nemůžu do toho teď najednou pustit dítě. Ale zase nechci se toho zbavit, protože díky mojí anorektické minulosti bylo dost možné, že nebudu mít nikdy dítě a já na to byla připravená po těch letech, ale najednou jsem měla všechny příznaky a tak jsem byla u doktora a ten mi to potvrdil. Nevím, co dělat. Je to malý zázrak ale i problém." Povzdechla si a dala si dlaně přes obličej.

"Tak začneme tím, že si mi to měla říct před tím než jsem nám nalila víno a pak celou láhev-" přerušila mě Ann. 

"Zlato, já jsem si jednou lokla a pak jsem celou dobu nepila, ani jednou si mi nedolívala skleničku, jenom sobě a já to naprosto chápu, podle toho jaký zmatek máš teď znova v životě."

"Dobře, tak a teď další otázka, jak dlouho si myslíš, že to před ním utajíš? Vždyť si drobná a máš tělo jako z módní přehlídky, hned to na tobě půjde vidět a hlavně když budeš nahá, plus těhotenské chutě a nálady. Musíš mu to říct! Trevise znám, sice méně než ty ale vím, že se k tobě neotočí zády. On není tenhle typ člověka, co by utíkal před zodpovědností."

"Já vím, tohle všechno vím. Jenom se bojím chápeš? Já miluju překvapení a životní zkoušky, ale tohle je přeci jenom něco na úplně jiné úrovni. Vždyť ve mně roste život. Ve mně? Chápeš to? Já jsem ráda, že se o sebe postarám a natož ještě o malé." Povzdechla si a viděla jsem jak se jí lesknou oči. 

"Ann, na něco zapomínáš. Nejsi na to sama, máš mě a určitě i Trevise, což mi vlastně připomíná kde je? On mě nechtěl vidět? To mě jako uráží!" Zvolala jsem naoko uraženě, zasmála se a konečně se mnou i Ann.

"No vidíš! Na to jsem zapomněla! On tě pozdravuje. Vzkazuje, že se určitě někdy staví, ale musel jet na Floridu, protože měl nějaký záležitosti se Sebou o kterých mi moc neřekl." Smutně se usmála a já jsem se natáhla pro její ruku, abych ji skryla ve své a podtrhla tím, co jsem řekla.

"Zlato, co budeš ale dělat ty?" Zeptala se mě na otázku kterou si kladu od doby, co jsem mého ex-přítele znovu viděla.

"Já nevím. Jsem nejméně rozhodný člověk, kterého znám. Oprava, jsme! Ty a já. Já Sebastiena miluju, doopravdy a tolik jako nikoho jiného a to pořád přetrvává, ale i když jsem mu odpustila nevěru, hádky a alkohol s drogami, stejně to prostě bolí. Bolí to pokaždé když se na něj kouknu, protože i já v jeho očích vidím celou naší minulost. Lásku, milování, štěstí ale stejně tak závislosti, hádky a zrady s neštěstím. Bolí to, víš? Bolí to zatraceně moc a nevím jestli moje srdce zvládne další takhle velikou bolest." Klouzaly mi slzy z očí po tvářích a já je nechala plynout. Poslední dobou pláču často, pomáhá mi to ale teď jsem na veřejnosti, takže jsem se je alespoň snažila zakrýt.

"Dobře, ale víš, že mezitím co jsi mi tohle všechno říkala, jsi nezmínila vůbec tvého snoubence a nastávajícího manžela za pár měsíců? Mluvila si jen o Sebovi." Zastavila jsem se v pohybu a uvědomila si to. Konečně jsem věděla, alespoň jednu věc jistě.

"Pane bože! Máš naprostou pravdu. Já, já si ho nemůžu vzít. Brát si mám muže, kterého chci milovat do smrti a chci stejné věci v životě. Ne člověka, co za mě všechno rozhodne a kterého nemiluju. Nemiluju ho tolik jako toho idiota na Floridě." Zkroušeně jsem ponořila ruce do vlasů a zaskučela naštváním. Pět let, pět let a moji lásku k němu to jenom posílilo.

Ann se jenom zasmála a vyskočila mě obejmout. "Konečně!" Nezapomněla vykřiknout.

"Ach bože, holka! Ty jsi těhotná a já zasnoubená a zamilovaná do ex. Co jsme udělaly špatně? Co?" Zakňučela jsem a najednou vypila celou moji sklenku, zatímco se Ann vrátila na svoje místo se šťastným úsměvem. Ona je ta těhotná a stejně je víc šťastná než já.
___________________________________

"You can never "just be friends" with someone you fell in love with."

Musím se rozejít s Georgem, to jediné vím na 100%. A to co nejdříve.
___________________________________