Kapitola 1

24 2 0
                                    

Den po nehodě

Po tomto zážitků jsem šel prohledat skrýše.

V 1., nedaleko vesnice (vlastně už ruin), jsem našel svoji dýku, kterou mi ukoval můj otec. Dále jsem tu našel svůj černý plášť s kapucí. Mám ho rád nejen kvůli tomu, že mi ho vyrobila matka,ale i kvůli tomu, že má velkou kapuci a je příjemný.

Jakmile jsem posbíral jablka a hrušky, které se nacházely v bedýnce,vydal jsem se do další skrýše.

Tentokrát však ne pod stromem, ale ve stromě.

Lépe řečeno, vylezl jsem do naší klubovny.

Sem jsme si dávali většinu věcí. Zbraně, jídlo, brnění, peníze,knihy. No prostě skoro všechno.

Vzal jsem si svůj meč. Taky mi ho vykoval otec. Měl velmi ostrou čepel.Je ocelový. Takže je velmi ostrý a hlavně pevný. Rukojeť má potaženou kravskou kůží a bavlnou. To znamená, že ten meč příjemně hřeje do rukou. Je hezky vyvážený. Lehce se s ním šermuje. Stejně jako dýka, má na spodu rukojeti malou komůrku.Je takový skleněný váček. Je tam z toho důvodu, abych si tam mohl dát nějaké bylinky.

Popadl jsem tedy svůj meč a dal si ho do kožené pochvy, která visela vedle na hřebíku.

Naše klubovna měla tři části. A to:

1,Hlavní

Zde se nacházely pracovní stoly, na kterých jsme dělali různé plánky skrýší a mečů, které jsme si potom většinou vykovali.Dále tu byly stoličky na kterých jsme sedávali. Také se zde nacházely poličky z borovice. Na ty jsme si pokládali brka a inkoust a i kůži na kterou jsme psali.

2,Knihovna

Již podle názvu vám asi došlo, že se na tomto místě nachází knihovnička. Měli jsme tam asi 50 knih. Knihovna je zase rozdělena na další části : Biologická, kde se rovnaly knihy o bylinkách a různých rostlinách. Pak tu máme část Čarodějnou, kde se (už zase i podle názvu víte) nachází knihy o lektvarech a spousty kouzlech. To byly ty knihy, které jsem vzal u Zurelia. A ještě jedna část. A to je část zbrojní. V této části jsou knihy o zbraních a o zbroji. Jak si můžeme vytvořit takový a takový meč a takovou válečnou sekeru a... Prostě spousta informací okolo zbraní a brnění. No a na konec tu je ještě jedna poslední část klubovny. A to zbrojnice. Teda

3,Zbrojnice

Opět a zase se setkáváme a tím, že už předem víte co se tady asi nachází. A ano, jsou tu meče, sekery, brnění, štíty, luky a šípy a tím už končíme. Ne počkat! Ještě kudličky. Pro lidi co to nepochopili jsem myslel malé nože a normální nože, protože kudla je nůž. Aby bylo jasno.

Asi se divíte Proč jsem začal mečem, když je 1. část hlavní že?Jenže kdo taky říkal, že jsem šel hlavním vchodem? Nikdo. Takže si tu poznámku prosím nechte. Jenže meč nebyla jediná věc co jsem si vzal. Vzal jsem si s sebou i pár dýk, vzal jsem si i luk a dřevěné šípy s ocelovými a železnými hroty. Luk byl ze dřeva a rukojeť byla zase potažená kůži. Pouzdro, nebo chcete-li pochva na šípy je taky z kůže. Vlastně byla. Také jsem si vzal lehké koženo-železné brnění. Oblékl jsem si ho a na něj jsem si dal plášť.

Jenže po několika chvílích strávených v naší klubovně jsem zjistil,že je kůže shnilá. Takže jsem si ho sundal a nechal jsem si jenom plášť. Nejspíš si říkáte Vždyť tě to mohlo napadnout že je shnilé! nebo Mohl sis, nebo spíš Musel sis všimnout že je to shnilé ne?A ano máte pravdu, ale neřešte moji hloupost ano? Fajn.

Potom jsem šel do knihovny abych se asi podíval jak to tam vypadá,protože jsem si stejně žádnou knihu nevzal. Šel jsem potom tedy do hlavní části a vzal jsem si úplný prd, protože tam nic kromě kůže, brk a inkoustů a spoustou neuskutečněných plánů nebylo.

Vrátil jsem se ještě rychle do knihovny a vzal si knihu s pár jednoduchými kouzly.

A pak jsem šel dál. Obešel jsem asi 20 skrýší, takže jsem měl zatím opravdu spoustu jídla.

Joa taky jsem našel provaz.

Možná vám ještě stále vrtá hlavou Jak jsem se tedy dostal do klubovny, když jsem nešel (spíš nevešel)nebo nevstoupil hlavním vchodem? Vylezl jsem po stromě nahoru a vlezl oknem ve zbrojírně.

Jelikož jsem si uvědomil, že v klubovně zůstat nemohu, neboť bych nebyl blíže své rodině, tak jsem musel jít do tichého, chladného ale přece jen známého lesa.

Jelikož jsem si uvědomil, že v klubovně zůstat nemohu, neboť bych nebyl blíže své rodině, tak jsem musel jít do tichého, chladného ale přece jen známého lesa

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Dračí KultKde žijí příběhy. Začni objevovat