Navždy spolu [Dokončeno]

[1] Jsi to ty

HERMIONA
Je to pár minut od té doby,co jsem se vzbudila z mého " věčného" spánku. A pořád jsme na tom stejném místě. ,,Když jsem si pomyslel,že jsem tě ztratil,tak..."začne Draco,ale já ho přeruším. ,,Hej. Zlato. Jsem tady ne? Jsem hrdá Nebelvírka. Nenechám si od nikoho nic diktovat ne? Ani svoji smrt. Vrátila jsem se díky a kvůli tobě. Jenom kvůli tobě. Takže na to už nemysli jo?"zašeptám a setřu mu slzu. Pak se k němu nakloním a políbím ho.

,,A teď mi pomož se zvednout"řeknu se smíchem a on se na mě krásně usměje. ,,Jak si moje princezna přeje"řekne a pomalu mě zvedne. Jakmile jsem na nohou,tak malém upadnu znovu. Naštěstí mě chytí

,,Děkuju! Jsi můj princ"zašeptám a skočím Dracovi okolo krku. ,,Navždy"zašeptám. ,,Navždy"
potvrdí. ,,Draco? Půjdeme na chvilku k vám? Prosím...já nemůžu jít k nám"zašeptám a on se na mě usměje. ,,Princezna musí být se svým princem ne? A navíc. Za pár dnů končí školní rok."řekne a já ztuhnu. ,,A sakra"zašeptám a on se na mě nechápavě podívá. ,,Já nemám kam jít! Musím jít a něco si zařídit! Musim-"vykřiknu ,ale on mě přeruší. ,,Hej! Půjdeš na Malfoy Manor."řekne a já se na něj překvapeně podívám. ,,Cože?" ,,Půjdeš k nám.  Ke mně"řekne a já se na něj široce usměju.

POSLEDNÍ DEN ŠKOLNÍHO ROKU
A je to tady.... Poslední den na tomhle hradě. Od té doby,co mi Draco nabídl abych u nich byla uplynulo pár dní. Pár rušných dní. Rona vyhodili s nedokončenou školou. Ginny a Harry se budou brát. Neville s Lenkou se rozhodli,že tu budou učit. Blaise skončil s Pansy a jsou spolu šťastní. A Roger? Tak ten má už tolik přátel,že je ani nespočítám. Je šťastný.. A já s Dracem? My jsme zatím spolu. Klape nám to. Hodně.  Až moc.

,,Hej! Mio!"slyším za sebou a otočím se. Jde ke mě Draco. Usměju se a počkám na něj. ,,Jsi připravena začít žít na mém sídle princezno?"zeptá se když ke mě dojde. ,,Jo. Jsem můj princi. Ale ještě se chci rozloučit a Rogerem"řeknu a společně jdeme k nebelvírské koleji. Tam vejdeme a na mě hned skočí něco. Spíš někdo.

,,Hermiono! Já se bál že se nerozloučíš"řekne s brekem Roger a já se k němu skloním. ,, Neplakej lásko. Vždyť neodcházím navždy. Ještě se uvidíme. Slibuju."zašeptám a on se na mě podívá. ,,Chci ti poděkovat. Byla jsi tu pro mě.  Tolik jsi toho  kvůli mě obětovala.A já si to mnohdy neuvědomoval. Ale teď ti chci říct, že si že hrozně vážím Hermiono a mám tě hrozně rád"zašeptá a já se rozpláču. Silně ho obejmu a brečím mu na rameni. ,,Já tě mám taky ráda broučku. Tak moc. Budeš mi hrozně chybět. Pamatuj si, že kdyby tě někdo otravoval,tak před ním neutíkej. Postav se mu. Ukaž mu, že jsi pravý Nebelvír."zašeptám a znovu se rozbrečím. Brečí taky. Nakonec jo pustím. ,,Mám tě hrozně ráda Rogere Zabini. A navždy budeš mít místo u mě v srdci"zašeptám a pak mu dám pusu na čelo. ,,Měj se"řeknu ještě a pak odejdu.

Na chodbě si mě Draco přitáhne do náruče a já mu brečím na rameni. ,,Nevidíš ho naposledy Mio"řekne jemně a něžně. ,,Já vím"popotáhnu. ,,Pojď jdeme za ostatníma"řekne a společně se vydáme ven z hradu.

,, Konečně jsou tady!"vykřikne Harry a my se usmějeme. Dojdeme k nim a všichni se posadíme na trávu. Jsem tu já,Draco,Ginny,Harry,Blais a Pansy ,,Mám nápad. Co kdyby každý řekl tu nejhezčí věc,co se mu stala tady na hradě?"navrhne Blais a všichni souhlasí. Začne Ginny. ,,Potkala jsem mojí nejlepší kamarádku Miu a Harryho"řekne a pak se otočí na jmenovaného. ,,Spřátelil jsem s Hermionou. Tou nejúžasnější kamarádkou na svět"řekne a mě se nahrnou slzy do očí. ,,Zabini" ,,Poznal jsem Nebelvíry. Hlavně Herm. Díky Rogerovi jsme se stali přáteli. Nebudu toho nikdy litovat"řekne a já zadržuji slzy. ,,Pansy" ,,Potkala jsem Draca" Tomu se všichni zasmějeme.

,,Draco" ,,Potkal jsem Hermionu. Tu nejúžasnější přítelkyni, která existuje. Nezavrhla mě,i když měla tolik příležitostí. A já ji za to miluju z celého svého srdce"řekne Draco a pak se všichni podívají na mě. Zaseknu se. ,, Já-já..."koktám. Pak vyskočím a se slzami na tvářích běžím pryč.

DRACO
Ginny se zvedá,ale já ji strhnu zpět na zem.,,Co děláš?"řekne naštvaně. ,,Jdu za ní já! Já ji miluju a chci jí to dokázat"řeknu a ona se na mě široce usměje. ,,Tak jdi milovníku"

HERMIONA
Běžím ke stromu,u kterého se posadím. Brečím. Tak moc mě to dojalo.... ,,Mio?" Otočím se a podívám se na Draca. Jde ke mě a obejme mě. ,,Co se stalo?" ,,Všechno. Všichni mě hrozně dojali. A pak ty. Vše co jsi řekl jsem si uložila do srdce. Já tě taky miluju Draco. Hrozně moc. A dala bych ti i nekonečno šancí,kdybychom díky tomu bylo spolu. A prostě na tomhle hradě jsem prožila půlku svého života. A teď musím odejít. Opustím Rogera. Opustím svoji ložnici. Učitele. Všechno. Na tomhle hradě znám každý kout. Každou věž. A musím odejít. Není to pro mě lehké. A ty vzpomínky, které tu jsou.... šťastné, smutné, bolestivé,ale i vzpomínky které mají v sobě vášeň. Bojím se. Bojím se budoucnosti. Tvůj otec mě nepřijme. Tvá matka asi ano,ale tvůj otec se mě bude snažit pokořit. A já budu muset být silná,aby se mu to nepodařilo. Vždy si vše plánuju dopředu. Ale nic z tohohle roku nebylo plánované. Málem znásilnění od kamaráda? Málem smrtelná postel? Zamilování se do tebe? Nic z toho nebylo plánované. Ale ničeho nelituji. Protože kdyby se to nestalo,tak tu teď nejsme. Společně. A když jste se mě ptali jaká je má nejlepší vzpomínka na tenhle hrad,tak jsem hned věděla odpověď. Jsi to ty. Každý dotek, který jsi mi dal. Každý polibek a všechna objetí. Slova vyřčena s láskou, hněvem i se smutkem. Moje nejšťastnější vzpomínka na tenhle hrad jsi ty Draco Malfoy. A navždy jí budeš. Miluju tě tak moc, že když spolu nejsme tak to fyzicky bolí. A i když jsme spolu krátce,tak tě nechci ztratit. Nikdy"zašeptám a Dracovi se v očích zalesknou slzy. Políbí mě a položí mě na trávu. Svlékne mi tričko a já jemu taky. A dál už to je jen jejich chvilka.....