[14] Rozlučka

2.2K 95 5
                                    

Otevřeme dveře a vejdeme. ,,No konečně. Jste si tam ještě dávali společnou sprchu nebo co?"zamumlá Blaise a já se zasměju. ,,Tobě by to taky neuškodilo. Seš cítit až sem"oplatím mu úder a on se vesele zakření.

,,Tak co? Jdeme?"zeptám se a oni kývnou. Ginny natáhne ruce a my utvoříme kruh. A pak nás přemístí.

Dopadneme před nějakým klubem. Jsem překvapená,když zjistím,že jsme v mudlovském světě. Vejdeme dovnitř. Zarazí nás nějaký kluk. Připadá mi povědomí. Hnědé vlasy. Hnědé oči.

,,Je mi líto,ale tenhle klub je na několik měsíců dopředu rezervovaný"promluví a já zalapu po dechu. Všichni se na mě otočí. Já mám ale oči jenom pro toho kluka. ,,Jacobe?" Řeknu ohromeně a on se na mě pořádně podívá. ,,Hermiono? Co tu děláš? Myslel jsem,že jsi zůstala v Bradavicích"řekne radostně a obejme mě.

,,Už jsem dostudovala. A co ty? Od té doby co jsi minulý rok vyšel jsem o tobě neměla žádný zprávy"usměju se a on mi úsměv oplatí. ,, Pracuju na ministerstvu. Ale teď jsem na léto u tety. A musím chodit na brigádu."Zakření se a já se usměju.

,,A co ty? Jsi volná?"usměje se a já trochu zrudnu. ,,Chtěla bych tě představit"vyhnu se odpovědi. Jemu to neunikne a pozorně se na mě podívá. ,,Jacobe tohle je Draco. Můj snoubenec"usměju se a chytnu Draca za ruku. Jacob vykulí oči. Pak se zasměje. ,, Gratuluju"řekne mile.

,,Dík. Ale řekla bych,že nás všechny znáš. A pro všechny,kdo neví kdo to je. Je to Jacob. Chodil do Zmijozelu. Když mi ve třeťáku pomohl, skamarádili jsme se. Byl to první had u kterého jsem věděla,že je hodný"usměju se. Přátelé šokovaně vykulí oči.

Všichni se pozdraví. Pak se ale vrátíme k tématu. ,,Jacobe? Můžeme dovnitř?"zeptám se jemně a on se zamračí. ,, Pomine Mio. Ale to asi nepůjde"zaváhá. Fajn. Nasadíme větší kalibr.

,,Ale notak. Já jsem pro vás zachránila před Voldemortem a ty mě ani nepustíš do klubu,kde mám mít rozlučku?"řeknu naštvaně a on polkne. Zamrkám na něj řasami. A je rozhodnuto. ,,Fajn. Můžete jít"povzdechne si.

,, Díky. Ráda jsem tě viděla"zamávám a pak všechny dotlačím dovnitř. Tam se rozesměju. Ostatní se taky usmějí. ,,No. To bychom měli. A co teď?"zeptám se a Ginny se ujme slova.

,,No jelikož to je rozlučka,tak se pořádně napijeme a teď hned půjdeme tancovat!"zakřičí a já zavrtím hlavou,ale nechám se odtáhnout na parket.

***

,, Smím prosit?"zašeptá Draco a já se otočím a s úsměvem kývnu. ,,Samozřejmě"zasměju se a chytnu se jeho ruky. ,,Nevíš jak dlouho tu už jsme?"zeptám se a on se zamyslí. ,,Myslím,že můžou být tak dvě ráno"řekne nakonec a já protočím oči. Pak se mu opřu o rameno a  pevně ho obejmu. A nechám se unášet hudbou.

On se skloní k mému uchu. ,, Nechceš vypadnout?" Zašeptá a já se usměju a kývnu. Potom cítím jak se přemisťujeme.

Navždy spolu [Dokončeno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat