Někdo mi skočil na záda "Kdes byl ty?!" Zařval Hoseok. Zasmál jsem se a pořádně jsem si ho nadhodil. "Jdeme na zmrzku!" "Jooooo ale nic ti nekupuju jasný??!" "Tak jdeme domů" Seskočil ze mě. Zasmál jsem se "Nech toho. Mám nějaký peníze navíc." Chytil mě za ruku a rozběhli jsme se ke kavárně.
Jiminuv pohled:
Po tom, co jsem ztratil Yoongiho z dohledu sedli si vedle mě Taehyung a Jungkook drželi se za ruce. "Co to bylo?" "Co? Ježíši vy dva mi něco říkejte." Protočil jsem panenky "Chceme ti jenom pomoci" Miluju ho. Ale jim se to říká když už tohle mají za sebou. Taehyung mě obejmul. "Musíš mu prostě ukázat, že je Yoongi tvůj." "Jako mě Jungkook. Ale my jsme byli jenom nejlepší kamarádi!!!" Rozhodil jsem ruce "Třeba to tak je i u Hobiho." Mrknul na mě Jungkook. "To si nemyslím..." Svěsil jsem hlavu. Mohl jsem v to jen doufat. Tak krásný... Kéž bych ho mohl držet v náručí a koukat se mu do jeho hlubokých tajemných očí. Tak krásný...
Yoongiho pohled:
Ležel jsem ve svém pokoji na posteli
a myslel na něj... Nevěděl jsem co mám dělat. S ním jsem byl vždycky tak nervózní. Měl jsem z toho deprese. Každou noc. Nechtěl jsem aby nesnášel Hobiho. Ale nebyl jsem schopný to nějak ovládnout. Můj vztah k němu byl úplně jiný. Ty jeho rty... Ne!!? Ale ano. Měl jsem ho rád Nejsi teplej. Nesnáším svoje podvědomí. Do pokoje vypadli Namjoon a Jin. Jin přitiskl Namjoona ke zdi. Chtěl ho políbit. Ale Namjoona ho odstrčil "Počkej tady brečí Yoongi." Zvedl jsem se. Dělal jsem že je nevidím. Odešel jsem z pokoje.
ČTEŠ
My mysterious Boy (YOONMIN)
RomanceJimin: Už jsem si to říkal dlouho, ale až po tom, co jsem ho poprvé uviděl jsem si tím byl plně jist... Už od začátku byli Jung Hoseok a Min Yoongi nejlepší kamarádi. Yoongi byl spíše introvert. Byl tichý a moc se nezapojoval. Zato Hoseok byl sluníč...
