My mysterious Boy (YOONMIN)

❤️8.kapitola❤️

Večer, když jsem už ležel v posteli, jsem vzal mobil a rozhodl se napsat Jiminovi.

LittleMoon: Ahoj Jiminie dneska to bylo super ♥
                                              Zobrazeno
Se slzami v očích jsem odhodil mobil. Chtěl jsem si něco dojít vyřešit do koupelny, ale už jsem na to neměl. Byl jsem moc unavený. S myšlenkami na usmíření s ním jsem usnul. Ráno mě jako obvykle probudil Hoseokův smích. Skočil na mě a stáhl mi deku. "Dobré ráno hyung!" přitiskl se ke mě a chtěl mi dát pusu. V tu chvíli jsem uviděl Jimina, jak stojí přede dveřmi. Když si vším ul mého pohledu, s brekem utekl. Odstrčil jsem Hoseoka a vyběhl za ním. "Počkej!" Než jsem ho dobehnul, stihl se zamknout do koupelny. Hned mi došlo, co chce udělat. "Jiminie! Otevři, vysvetlim ti to!!!" Řval jsem na něj. Zevnitř jsem uslyšel vzlyk. Zpanikaril jsem. Začal jsem lomcovat dveřmi. "Pusť mě! Jimine, prosím! Nedělej to!" Křičel jsem. Nic. Snažil jsem se otevřít. A to se mi také povedlo. Dveře ležely chodbou. Právě včas, nebo spíš pozdě. Uvnitř jsem uviděl Jimina, jak sedí ve vaně se ziletkou v ruce a vystrašeně na mě kouká. Byl k sežrání. Na co to myslíš??!  Po ruce mu stékal proud krve. "Musíme do nemocnice, hned!" Doběhl jsem k němu. Podebral ho pod koleny a běžel s ním k autu. Na ruku jsem mu privazal ručník. "N-evoz m-mě d-do n-nemocnice." Zafňukal. Zastavil jsem se. "To nejde, umřeš." "N-Ne!" Vykřikl na mě. Trochu jsem sebou cukl. Takovouhle reakci jsem nečekal. A taky je celkem nepříjemný, když mi někdo zaječí přímo do ucha. Ale potom jsem se vzmohl a dal i přes jeho odpor pokračoval k autu. "P-prosím, j-já n-nikam n-nechci. P-pošlou m-mě d-do b-blázince a t-to n-neprežiju. Bez tebe..." To poslední řekl docela tiše. Asi abych to neslyšel, ale já to slyšel!!! Zajásal jsem v duchu. "... T-ty t-to d-dokážeš ž-žejo h-hyung?" Koukal se mi do očí s takovou důvěrou. Teď už jsem ho nikam odvézt nemohl. V autě jsem ho položil na sedačky a ruku mu zavázal. Rána nebyla nijak strašná, i když ušla. "Já... Yoongi... m-miluju t-tě..." Zašeptal najednou Jimin, když se díval na svou závaznou ruku. Zarazil jsem se. "A t-ty mě?" Stál jsem tam a nemohl se ani hnout. Jimin evidentně pochopil proč se nehýbu a tak se prudce posadil až jsme se dotýkali nosy. Přinutil mě podívat se mu do očí a v tu chvíli mě políbil. Naše rty do sebe nepřirozeně dokonale zapadly. Chtěl jsem polybek prohloubit a to se mi taky na poslední chvíli povedlo. Položil jsem ruce vedle jeho nohou a opřel se víc dopředu. Dal mi ruce kolem krku a víc se položil. Opatrně jsem nás položil na sedačky a dal mu ruce kolem pasu. Dal jsme se libali. Dal jsem mu pomalu jednu ruku pod tričko. A v tu chvíli naše propojení přerušil. Podíval jsem se mu do očí. "Taky tě miluju." S tím jsem odešel. Doběhl mě a ruku v ruce jsme došli do klubovny.