{1}

3.8K 144 17
                                    

"Vážení studenti, profesoři a rodiče! Je mi ctí přivítat vás u nového školního roku.

Dovolte mi, abych vám řekl něco o naší škole. Jak jistě víte, škol pro kouzelníky, léčitele či jinak nadané žáky je spousta. V čem je ta naše jiná?

U nás se nenaučíte nějaká hloupá zaklínadla na obranu či obyčejné kouzelné formule. Naším úkolem je připravit vás na život za zdmi tohoto hradu. Zde neplatí žádné fráze o lásce a přátelství. Tady se naučíte žít a bojovat sami za sebe. Umět protivníka ochromit, porazit či zabít je nejdůležitějším úkolem každého souboje.

A život mí mílí, je jeden veliký souboj. Zapomeňte, že vás spasí láska, že vám budou přátelé krýt záda nebo že vás rodina nezradí. Tohle vás tady neudrží.
Zde platí pouze jedno pravidlo.
Poraž nebo budeš poražen. Ti nejlepší z vás mají možnost se stát učni. Tedy těmi, kteří mohou zastoupit profesory a zároveň nastolit pořádek mezi studenty.
Ale učněm se nestane každý. Musí se ke svému postu probojovat. A to je nyní váš úkol. Bojujte! Ne za rodinu nebo školu, ale za sebe! Děkuji vám!

Dobrou chuť!"

Harry tleskal spolu ostatními, ale nenápadně dloubl do Marcuse.

"Tentokrát vynechal tu část o tom, jak se sem všichni dostali jen díky své píli a schopnostem."

"Třeba mu už někdo řekl, že to je kravina. Vždyť víc než polovina lidí tady jsou děti známých mágů."

"Jistě, zločinci, soubojoví mistři a potomci černokněžníků. No to je tedy úroveň."

"Od tebe to sedí Pottere."

Marcus se se smíchem obrátil na Harryho.

"Jako bych si to vybral, mít fotříka nájemného vraha."

"Však já vím, kamaráde."

Zbytek večeře proběhl v tichosti, ale Harry byl stále myšlenkama jinde. Kým vlastně je?

Harry Potter, syn slavného Jamese Pottera, nájemného vraha a šéfa kouzelnického podsvětí. Nikdo se neptal na jeho plány do života, povinností bylo zapsat se na Proelia ludo a být nejlepším z nejlepších. Jednoho dne se měl stát nástupcem svého otce.

Tak tedy plnil jeho přání. Byl premiantem téhle zpropadené školy a pro letošní rok se stal i učněm. Po dokončení školy bude muset odcestovat do Ameriky a po návratu se stane stejným monstrem jakým je jeho otec.

Nenáviděl ho u celého srdce. Jeho snem bylo cestovat a poznávat kouzelné tvory. Chtěl být prospěšný pro společnost. Nechtěl skončit jako otec, být vrah, který zabije vlastní ženu, jen aby získal respekt.

Studium na škole pro něj bylo utrpením. Musel být nejlepší a nesměl dát najevo slabost. Nedejbože projevit přátelství nebo lásku. Za to by si vysloužil několik dní v kobce. Marcus se dal považovat za přítele, ovšem taky jen v určitých ohledech. Pokud se jednalo o studium, byli rovnocenými soupeři a mimo školu se jednalo spíše jakýsi druh společného nadávání na profesory a ostatní studenty.

Neměl kam utéct ani kde se před vlivem otce ukrýt. To ovšem neznamenalo, že se o to nepokusí. Hned jak dokončí ročník, plánuje zmizet. I kdyby měl strávit život mezi mudly.

Celá jídelna opět utichla, když se znovu postavil ředitel Williams.

"Jistě všichni netrpělivě čekáte, která ze škol se letos stala naším soupeřem a se kterou na konci roku svedeme závěrečný souboj. Po řádném a spravedlivém losování se jí stává Škola pro chov a léčitelství kouzelných tvorů. Touto informací bych dnešní večer ukončil a požádal vás, abyste se odebrali do svých pokojů."

Studenti se začali pomalým tempem rozcházet do jednotlivých pokojů a Harry zamířil do profesorského křídla, kde měli svůj pokoj učni.

Neměl ze své dosavadní role zlého, arogantního a pomstychtivého muže příliš velkou radost, ovšem nemohl tvrdit, že neustálé uctivé poklony, které mu ostatní skládali, mu byly lhostejné.
Zvykl si být oblíbený, i když za to platil vysokou cenu.

Zachraň a buď zachráněn/ SnarryKde žijí příběhy. Začni objevovat