The Girl » h.s./Czech translation ✔

[3]

Ta bolest kterou Harry cítil byla nejhorší. Byl zlomený, znovu. Stejně tak jako v nemocnici před několika lety. Cítil se odmítnutě a sám. Matka ho jen utěšovala slovy, že je to v pořádku, přece jen je toho na ni moc. Mohl jen souhlasit, přece jen to bylo na ni moc informací.

Ale skutečnost, že si vzpoměla ve chvíli kdy ji oslovil ''zlato'' mu na tváři vykouzlila úsměv. Možná že když se k ní bude chovat tak jako v té době před tím, tak si vzpomene. Vzpoměla by si že ho miluje. Ta myšlenka ho dělá nadšeným z toho až ji znovu uvidí. Popadl mobil a vytočil číslo osoby, která mu je mimo Seraphinu velmi blízká - Louis.

''Haló?'' ozval se Louis.

''Hele, mohl by si mi poslat její číslo do textovky.'' zeptal se ho Harry. V tu chvíli mezi nimi nastalo chvilkové ticho.

¨''Jsi si jistý?'' ptal se.

''Jsem si jistý, mám plán.''

''Dobře.'' Lousi si povzdechne když zavěsí. O chvilku později Harrymu přijde ta zpráva, na kterou děkovně odpoví. Uložil si její číslo do kontaktů a připsal tam její jméno. Ikdyž je teď už potdě, chtěl se s ní zítra ráno vidět. Zpráva pro Seraphinu zněla takhle:

*Ahoj lásko, nejspíš nevís kdo ti píše, a proto doufám že tě to neděsí. Dal mi ho jeden můj kamarád. Mohl bych se s tebou setkat zítra setkat na kafi v krámu na rohu? Díky a uvidíme se tam Xx.*

Stál tam a přemýšelel zda to poslat, nebo ne. Rychle to smazal a poslal jí jednoduchý text, který říká že se sejdou zítra v kavárně. Pokud ji chce zpět, bude muset pomocí dětských, malých krůčků kráčet dál a přinutit ji si vzpomenout.

Seraphina přijela domů a její předchozí energie byla ta tam, z předchozí situace. Vešla unavená do své útulné ložnice. Její postel nebyla ustlaná, protože plán na dnešní den byl si zajít pro další knihu a zůstat ji číst v teple své postele.

Vypadá to, že ne vše jde podle plánu.

Hlava jí bušila, mysl byla zamlžená a oči opuchlé. Tyto nové informace ji tvrdě udeřily. Je těžké prolomit všechny ty zdi, protože je za nimi někdo kdo ji miluje. Dokonce za celá ta léta byla někým milována. Harrym.

Telefon jí oznámil novou zprávu, kterou otevřela. Okamžitě toho litovala, protože jméno u toho čísla měla celou tu dobu uložené. Ale nikdy se u něj nezastavila a nevšimla si ho. Nikdy nenarazila na kontakt Harry.

Celý její život se točí kolem něj. Když ji oslovil ''zlato'', vzpoměla si. Pamatovala si malé, ale ne jasné útržky ze vzpomínek. A přesně to ji zasáhlo tak že musela utéct a rozplakat se. Vypadal určitě jak malé dítě, které pořád pláče.

A ty pocity bolí. A nemůže to zastavit. Telefon položila na noční stolek a svalila se na měkkou postel. Tvář si schovala do dlaní. Všechno se předtím zdálo tak jednoduché.

Každý den vždy v tichosti četla knihy a nic ji netrápilo. Teď ji trápí pouze jedna věc, Harry. POřád na něj myslí, ikdyž se ho snaží ze své mysly vytlačit ven.

Oba, Harry a Seraphina, leželi každý u sebe doma v e své posteli a mysleli na sebe. Je osud že se znovu potkali? Proto že mají být spolu?

No to je to, co si myslel Harry. Možná proto že před pěti lety byly pár. Každý z jejich přátel je zbožňoval dohromady. Byli žárlivý na to, jak ti dva pro sebe byly jeden pro druhého.

Ale ne vše trvá věčně.

Oba, byli nervózní z toho, co přijde. Budou zase pár? I po všem co se za všechny ty roky stalo, pořád ji  Harry miluje?

Ale ano, je to tak. Miluje ji víc než cokoliv jiného, miluje ji tak velmi hodně jako vzdálená Země od Měsíce, nebo i od Pluta. Chce aby věděla že se o ni postará. Nestará se o stehy a jizvy které má na sobě od té nehody.

Nestará se ot o jestli má špinavé vlasy, nebo ne. On ji miluje proto, kým je. Je rád, že se tak moc nezměnila, stejně tak jako její láska ke knihám. Usmál se, když si vzpoměl jak soustředěná při čtení je.

A právě dostal nápad. Rychle se vyškrábal z postele a běžel ke svému stolku. Otevíral zásuvku po zásuvce, dokud nenašel to co hledal.

Pokud tak miluje čtení, proč jí něco nenapsat o minulosti? Když bylo ještě vše perfektní? Hned jak otevřel pero, začal na papír psát po paměti vše co chtěl. Zaslouží si všechno vědět. Musí vědět co jí může přinést budoustnost, když si nepamatuje nic z minulosti. Memory Lane jí pomůže najít samu sebe.

Teda alespoň doufejme.

*