Lapeni Vášní

já jsem kráva!

Pohled Mel:

Došli jsme do třídy a vymluvili se na to že mi to tu ukazoval. Učitelka nás poslala na místa. ,,Mel ty tu zůstaň. Přece se nám predstavis" no super tak to mě zrovna nebaví. Došla jsem dopředu k učitelce a začala mluvit.
,, Ahoj jsem Melanie Clarcson je mi 17, ráda jezdím na kolečkových bruslích, ráda projíždím sociální sítě, miluju psy, přítele nemam, můj otec nás opustil když mi bylo 5 let, bydlím s tetou a matkou. A to snad stačí o mém zasranem životě..." Řekla jsem a aniž by mě učitelka vyzvala šla jsem si sednout. ,, Melanie Clarcson! Takhle se ve škole nemluví!" Jezisi už tu učitelku nemám ráda. ,,Tak já se omlouvám" řekla jsem ironicky a už ji neposlouchala.
Najednou mi na lavici přistál zmuchlaný papírek. Rozhledla jsem se po celé třídě a videla Lucase jak na mě kouká. Papírek jsem rozložila a už podle písma jsem zjistila že je to od Lucase. Stálo tam:

Ahoj Mel,
Po hodině se uvidíme opět v té třídě tak tam buď. A jen tak mimochodem jsi v tom tílku nehorázně sexy. Když se podíváš pod mou lavici uvidíš že mi z tebe opět stojí. Moc mě vzrušujes.

Lucas

Opravdu jsem se podívala pod jeho lavici. Nelhal.  Opravdu mu stál. Skousla jsem si ret a zpátky poslouchala učitelky nesmyslné mluvení. Lucas se přihlásil jestli může na WC. Učitelka ho pustila a po chvíli se přihlásila nějaká holka vypadala jak barbína jestli může taky. Učitelka ji pustila. Hodina skončila a Lucas se nevrátil. Šla jsem tedy na místo kde jsme se měli sejít. Slysela jsem uvnitř vzdychy a to mi bylo podezřelý. Otevřela jsem ty dveře a do očí se mi zalili slzami. Ta holka byla opřená o katedru a Lucas do ní doslova vrážel jeho péro. Dveře jsem zabouchla a utekla ze školy. JÁ JSEM KRÁVA! Zanadávala jsem si v duchu. Do někoho jsem vrazila a spadla na dotyčnou osobu. Podívala jsem se na ní a byl to nějaký kluk s blond vlasy a měl nádherně modré oči. Hned jsem se z něj zvedla. ,, J-Já... Moc se o-omlouvám. Jsem nemehlo"
,,To je v pořádku, děje se něco?"
,,Promiň nemluvím o svých problémech s lidma které neznám"
,

,Tak jsem to nemyslel. Jinak jmenuji se Dylan Baker. A jaké je tvé jméno krásko?"
,,Melanie Clarcson těší mě"
,,I mě těší. Ehm... Nezajdeš se mnou na kávu? Jestli máš čas? Prosím."
,, Napiš mi a domluvíme se na hodině. Tady máš mé číslo." Vzala jsem propisku a napsala mu své číslo na ruku a poté odešla. Vešla jsem do bytu a hned šla do pokoje a poté se rozbrečela. Najednou někdo zazvonil. Myslela jsem že to je Dylan že mě sledoval ale hned co jsem otevřela jsem se zamracila a chtěla dveře zavřít ale dal mezi dveře nohu a vešel do bytu.
,,Zval tě někdo?! Vypadni!"
,,Mel nech si to vysvětlit"
,, Není co vysvětlovat Lucasy! Myslela jsem že jsem já ta po které toužíš! Jsi obyčejný hajzl a teď vypadni!"
,,Nikam kurva nejdu! Musela jsi vědět že se tohle stane! Ale i tak chci tebe toužím po tobě!"
,,Naser si! Vypadni nebo zavolám policii!"
Řekla jsem a on mě přirazil ke zdi. Ruce mi přišpendlil ke zdi a začal mě líbat. Vzpírala jsem se ale byl silnější. Zacala jsem brečet a pomalu přestávala mít naději že odejde. Odtáhl se a ublizene se na mě podíval. Pustil mi ruce a bez jediného slova odešel. Spustila jsem se po studené zdi na zem a rozbrečela se na plno. Znám ho sice pár dní ale zamilovala jsem se do něj. Už teď vím že je děvkař. Mohlo mi být jasné že udělá něco takového. Zlomil mi srdce stejně jako Mike. Už nikdy nechci vidět kluka jako je on či Mike.
Zabrnel mi telefon což znamená že mi přišla nová zpráva. Byla od..

Dozvíte se příště :p
Věnováno draconius007 ;)