Deník Anny Brauner

Třetí část

Když jsem přijela domů tak Martin na mě čekal v pokoji a bral si s sebou zimní oblečení.  Koukala jsem na něj jak na ducha a zeptala jsem se ho proč si bere zimní oblečení. Martin mi jen řekl ať si ho vezmu taky a neptám se. Tak jsem jen přikývla a ze skříně jsem si vzala hnědou koženou bundu, béžové rukavice a šálu, která měla červené pruhy a nechala jsem si brýle, které jsem nosila do školy.  Martin řekl, že to u fotografa zařídil a než za ním pojedeme tak koupíme ještě jeden dárek. Když jsme byly na cestě tak mi Martin řekl, že jedeme do psího útulku, že tam mají štěně Zlatého retrívra, ale že je trochu větší, ale pořád štěně. Chvíli jsem nechápala proč budeme brát psa a pak mi došlo, že si ho Elis vždycky přála. Když jsme tam přijeli tak na nás už čekali i se psem. Paní nám řekla, že je to fena a jmenuje se Bella tak jsem řekla, že je to krásný dárek pro Elis. Paní mi ji předala a Martin šel podepsat nějaké papíry.Bella byla očkovaná tak jsem byla aspoň ráda, že ji nemusíme ještě očkovat. Dala jsem jí červený obojek který měl Martin připraven v autě. Otevřela jsem kufr od auta a Bella tam hned skočila. Měla tam pelíšek tak si do něj lehla. Kufr jsem zavřela počkala jsem na Martina a když přišel tak jsme jeli k fotografovi. Když jsme byly u něj tak jsme vzali Bellu a s Martinem jsme si oblékli zimní oblečení. Fotograf na nás pustil něco jako napodobeninu sněhu a vyfotil nás.  Koupili jsme k tomu i skleněný rámeček a jeli jsme domů.  Bellu jsme zavřeli do sklepa a dveře jsme zamkli a klíč vzali k sobě. Šli jsme do pokoje a já jsem si na sebe vzala červenou košili, černé sako a společenské kalhoty a vlasy jsem si sepnula a vzala jsem si brýle. Martin byl jako vždy celý v černém jen kravatu měl červenou. Zabalili jsme dárek Martin vzal růže a šli jsme dolů. Když jsme všichni Elis popřáli tak jsme šli s Martinem pro Bellu. Když ji Elis spatřila tak se tam rozbrečela a hned běžela k Belle a objala jí. Pak se zvedla a oba nás objala a pořád brečela. Po předání dárků jsme se najedli a já jsem si šla po večeři dělat úkoly a Martin koukal na fotbal.  Martin se na mě otočil a zeptal se mě jestli mám v plánu si hledat práci. Já jsem se na něj nechápavě koukla a zeptala se proč se mě teď na to ptá, když ví, že si dělám dálkově školu a ano přemýšlela jsem o tom, ale zatím ani kam bych měla jít. Martin se zvedl z gauče a šel za mnou. Otevřel notebook a našel mi tam firmu, kde hledají sekretářku, která umí cizí jazyky a má vysokou školu. Koukla jsem se na Martina a ten se jen usmál dal to přede mě a šel si sednout zpátky k televizi. Když jsem si dočetla všechny podmínky tak jsem si to vytiskla a založila do desek a ty jsem dala do tašky od notebooku a šla si sednout za Martinem.  Když jsem si sedla tak mi někdo volal. Mobil jsem měla na stole u notebooku tak jsem se zase zvedla a šla jsem to zvednout. Když jsem vzala telefon do ruky tak mi volal Kamil. Když jsem mu vzala telefon tak byl slyšet jen pláč a když jsem se zeptala co se děje tak se mě zeptal jestli může přijít. Samozřejmě jsem řekla, že ano však je to můj bratr. Po chvíli zvonil na zvonek tak jsem šla otevřít dveře a mezi dveřmi stál Kamil a brečel. Pozvala jsem ho dál a šla jsem mu udělat čaj a dala jsem mu ohřát jídlo a zeptala se ho co se děje. Kamil se na mě koukl smutnými oči vzal svůj telefon a ukázal mi fotku, na které byla jeho přítelkyně s nějakým klukem jak se líbají.  A pod fotkou se jí nějaká holka ptala jestli je to Kamil a ona, že ne, že se spolu rozešli.  Kamil se na mě koukl a rozbrečel se ještě víc. Na schodech se objevil Martin a šel a za Kamilem a zeptal se ho co se děje tak mu to řekl a Martin mu řekl, že je to kráva, když ho nechala, že si najde jinou a lepší ať nebrečí. Já jsem samozřejmě souhlasila s Martinem, protože Kamču ta holka jen využívala a byla s ním jen kvůli penězům  ak vůli tomu, že jsme z  královské rodiny.  Kamil se na mě koukl a řekl, že máme nejspíš pravdu. Martin ho poplácal po rameni a řekl, že si dají panáka a pivo. Kamil přikývl a já jsem se radši odebrala nahoru do pokoje pro hosty a rozestlala jsem Kamilovi postel aby u nás mohl spát. Ze zdola byl slyšet smích tak jsem byla aspoň ráda, že už je v pohodě. Šla jsem do ložnice, vypnula jsem televizi, uklidila notebook do tašky a šla do koupelny, kde jsem si napustila do vany vodu a šla se mýt.  Když jsem se umyla tak jsem se šla obléct, vyfoukat vlasy a pak jsem si šla připravit na zítra oblečení na pohovor do nové práce. Pak jsem šla dolů za Martinem a Kamilem a řekla jsem Kamilovi, že má připravenou postel, a že Martin zítra nejde do práce tak budou doma spolu tak ať si něco uvaří a hlavně ať nevzbudí Elis a Edvorda.  Kluci přikývli a smáli se dál a já jsem šla do postele a spát.