The past doesn't matter |ben hardy|

·chapter seven·

Tutéž noc nemohla dívka usnout. Brunetka vedle za zdí klidně oddychovala ale její nejlepší kamarádka ne. Myslela na něj. Na muže jenž byl naproti jejich bytu, má blonďaté vlasy a hluboké zelené oči. Ale nevěděla že on také ležel v posteli s otevřenými oči a myslel na dívku, na to co se u ní v bytě událo před několika hodinami. Do teď cítil vůni jejích vlasů, nádhernou barvu očí a milý a trvající úsměv. Musel se pousmát, nikdy by neřekl že tato žena je jedním z důležitých lidí v jeho životě. Dalo by se říct že to nemyslí vážně, že se sblížili nějak brzo a nejde to hned. Sice to nebyla láska na první pohled, ale láska na stý úsměv. Myslel si, že měl příliš ukvapený závěr když odešel takhle z jejího bytu ale byl překvapený, a taky v rozpacích. Hlavně měl strach jak bude rudovláska reagovat, překvapivě až moc dobře. Když už konečně podléhal spánku, přerušil jej zvonek. Zabrbral si něco ve stylu kdo zvoní v jedenáct hodin večer na jeho byt. Koukl se do kukátka od dveří, kdo tam stál ho to trochu vyděsilo. Stála tam Adalyn. Rychle otevřel dveře a v tichu tam postávali

,,Nemůžu spát" nekoukala se mu do očí, protože její tváře vypadaly jako zralé jahody

,,Já taky ne" trochu zalhal, přeci jen usínal, ale stěží. Uvolnil cestu do svého příbytku aby tam mohla jít. Všimla si jeho reakce a také popošla dovnitř

,,Chceš něco k pití? Vodu? Ča-" nestihl to doříct, protože dívka se mu vrhla na rty. Překvapeně se na ní koukl

,,Mám tě ráda! Proto jsem nemohla spát!" vybalila na něj, až jí ukápla slza

,,Neplač. Proč brečíš?" sedl si s ní na koženou pohovku a celou dobu ji chlácholil

,,Já nevím. Nemůžu být do tebe zamilovaná. Když si představím že před třemi měsíci, kdy si se nastěhoval sem, jsem tě nenáviděla... Už to tak necítím" vzal její bradu mezi palec a ukazováček, lehce pozvedl bradu aby se mu podívala do očí a setřel tekoucí slzu

,,Měl jsem úplně to samé. Věř mi..." pousmál se

,,Ale když si se projevila jaká doopravdy jsi, začínal jsem tě mít víc rád než jsem chtěl" dokončil svoji větu, která rusovlasé dívce vykouzlil úsměv na tváři

,,Připadám si trapně, že jsem tak sem vtrhla" zasmála se

,,Mně to nevadí. Aspoň se mi bude lépe usínat. Nechceš tu přespat?" nabídl jí. Hned přikývla na souhlas. Pomalým krokem se vydali k jeho ložnici. Štěstí bylo to že měl manželskou postel, kde se oba vešli. Tma zahalila onen pokoj když chlapec zhasl světla a lehl si do postele za dívku s modrými oči. Konečně se cítila uvolněně a věděla že brzo usne, však cítila jeho pohled na sobě, což ji donutilo se na něho podívat

,,Chci se na něco zeptat" prolomil ticho panující mezi nimi

,,Ano?" lehce zamumlala

,,Budeš mojí dívku?" zaznělo přes celý pokoj. Tuhle otázku trochu čekala, ale stejně ji to zaskočilo. Věděla co má říct, protože měla jen jedinou odpověď

,,Ráda" dala mu polibek na rty, který byl třešničkou na dortu tohoto večera. Oba spokojeně padli do říše snů.

•••

Sluneční paprsky, které tak hrozně "milovala" přerušily snění dívky ležící v chlapcově náruči. On měl štěstí, byl zády oknu. Připadal jí roztomilý, rozcuchané blonďaté vlasy padající do tváře a milý úsměv. Muselo se mu něco hezkého zdát. Chvíli si hrála s jeho vlasy, ale už to rudovlásku přestalo bavit. Když přestala, blonďák i hned jemně vzal její ruku a položil zpátky na jeho hlavu, ušklebila se, ale udělala co chtěl. Takhle to trvalo asi dalších pět minut. Zdálo se že znova usnul, takže se mohla vymanit z jeho objetí. Opatrně zvedla chlapcovu ruku, kterou jí objímal pas, a sedla si na postel. Postavila se a ještě cestou do koupelny pohlédla na Bena jestli furt spí. Chystala si vyčistit zuby, ale chvíli jí trvalo než si uvědomila že není u sebe v koupelně, takže tu nemá vůbec nic. Dívce nezbývalo nic jiného než se jen upravit aby vypadala aspoň trochu k světu. Vrátila se zpátky do ložnice, jediné co tu bylo jinak byl Ben. Byl vzhůru

,,Dobré ráno princezno" odvětil ospale a dal ranní polibek na čelo. Vypadal jako chodící mrtvole, zoufale se dostat do koupelny. Adalyn využila možnost a plnou rychlostí skočila na postel, kterou měla jen pro sebe, tedy jen na pár minut. Zachumlala se pořádně do peřiny a tam vyčkávala na svého prince. Sice na bílém koni nebyl a stejně přišel

,,Dobré ráno" konečně mu odpověděla a rozhodně nehodlala vrátit pětinu, nechtělo se jí začínat třetí světovou. Jako malé dítě na něho vyplázla jazyk. S úsměvem vzal dívku do náruče a nesl do obývacího pokoje, kde ji položil na pohovku. Přikrývku samozřejmě sebou

,,Udělám ti snídani" docela jsem se bála co udělá, protože když včera vařil tak to vypadalo jako by se snad učil karate. Překvapeně se na něj koukala když připravil vajíčka a NIC nespálil. Společně se najedli a nejspíš hodinu povídali o všem možném, v podstatě co jim přišlo na jazyk

,,Mám pro tebe návrh. Co kdyby jsme dneska šli na procházku po londýně" navrhl když uklízel talíře do dřezu. Tenhle nápad se jí celkově zamlouval. Navíc za poslední týden nemá moc pohybu, kromě teda práce

,,Kdy máš natáčení?" zeptala se po chvíli

,,Zítra, o víkendu máme vždy volno, za co jsem rád" odpověděl a vrátil se zpátky k dívce zabalené až po bradu v peřině. Přikývla a užívala písně hrající v rádiu

,,V kolik ale chceš vyrazit"

,,Klidně teď, jestli to nevadí" usmála se od ucha k uchu a čekala na jeho odpověď. Naštěstí byla kladná

,,Dobře, já jdu k sobě" doběhla ke dveřím, které následně otevřela

,,Za dvacet minut budu u tebe" poznamenal když je zavírala. Bosá a ještě v pyžamu proklouzla do koupelny kde také udělala pořádnou ranní hygienu. Zrovna si česala své vlasy když její nejlepší kamarádka zaťukala na dveře

,,Kde si byla?" v hlasu byla slyšet nervozita

,,U Bena" ušklíbla se když slyšela vzdalující kroky. Bylo vtipné vidět brunetku namíchlou

,,Tak ty mě poučuješ s kým mám já chodit, a pak ty s tím debilem?" opřela se o linku

,,On se změnil, navíc jsem nemohla usnout" argumentovala. Na tohle kamarádka neměla a radši zapadla do svého pokoje. Rusovlasá dívka aspoň měla čas se připravit na další den strávený s jejím přítelem

°°°

Není to moc uspěchaný? :Dd
Asi je ale to nevadí xD
Většinou budu přidávat kapitoly po týdnu <33

·Littlie·