·chapter nine·

245 15 0
                                    

Holka... Neboj se, dáš to... Tahle myšlenka proudila dívce v hlavě nejméně hodinu. Měla se potkat s Polly, choreografkou. Nervózně se ohlížela, když šli s chlapcem do studia

,,Nemáš se čeho bát. Polly je úžasná a vím že si padnete do oka" dál jí polibek na čelo a odběhl pro ní.
Nádech, výdech. Nic to není, že?
Vždyť hrála v muzikálu, takže naproti tomuhle to je nic přeci. Z jejího myšlení ji přerušila přicházející blondýnka. Polly to nebyla

,,Ahooj, co tu děláš" široce se usmála Lucy a objala ji

,,Budu asistovat Polly" blondýnka vykulila oči

,,Vážně? To bude super! Se budem moct potkávat!" trochu vypískla. Jemně to drtilo uši. Adalyn měla Lucy hodně ráda, protože byla přátelská a vstřícná

,,A na koho čekáš?" otočila se k ní čelem

,,Na Bena. Má ji sem vzít" pousmála se rudovláska a nervózně pošlápla

,,Co je mezi tebou a Benem" kulišácky zamrkala a chytla dívku za ruce

,,Nic vážného to není... Je to jen chvílka co spol-" nestihla to doříct, když ji přerušila

,,Chodíte!" vykřikla, ale rudovláska Lucy stáhla

,,Nikdo to neví, sami nevíme jestli nám to vydrží" zklidnila blondýnku, která se jí omluvila pohledem

,,Ale moc vám to přeji... Musím jít, ale někdy půjdem na nákupy" zasmála se dívka

,,Děkuju a dohodnuto!" zamávala jí, když odcházela. Až teď si uvědomila, že Polly a Ben jsou docela dlouho pryč. Doufá, že ji snad chce potkat.
Z pozarohu se vynořila blonďatá dáma s Benem, který šli přímo k ní

,,Ty musíš být Adalyn. Moc mě těší" podala jsem jí ruku, kterou s radostí přijmula

,,Ano, jsem. Také mě těší. Vy jste Polly Bennettová, že?" široce se usmála

,,Zlato, tykej mi. Vždyť teď budem kolegové" mrkla na dívku

,,Musím jít, zatím se měj" políbil rudovlásku na čelo a odešel. Popravdě říci, s Polly si sedly. Mají stejný smysl pro humor, ale nejen to. Celkově ji provedla po celém studiu. Sice dívce to není úplně cizí, protože tu už byla, ale ne v takovém měřítku

,,Hele, narovinu ti řeknu, že tě jako asistentkou brát nebudu. Budeš taková moje kamarádka. Ano? Maximálně budu potebovazr kafe" odvětila a prohrábla si svojí ofinu

,,Polly, musíš jít za Bryanem" přiběhl k nim nějaký muž. Až když se mu podívala do obličeje, zjistila kdo to je

,,Adalyn, Ahoj" usmál se Joe, zatím co pozoroval odcházející Polly

,,Zdravíčko, Josephe" ušklebila se. Joe nahodil 'vážný' výraz

,,Co tu děláte madam" pozvedl jedno obočí

,,Budu tu pracovat sire" uklonila se mu, oba se museli zasmát

,,Asistentka co? Ben mi o tom říkal" teď už konečně normálně mluvil, bez přízvuku

,,Se teď budem potkávat častěji" podrbal se na hlavě. Měl rozcuchané vlasy od paruky

,,To s velkou pravděpodobností ano" mrkla na něj. Chtěli si ještě něco říct, ale nestihli to, protože přišla Polly

,,Promiň, musela jsem něco zařídit" očima přeskakovala z Joea na dívku

,,Vy se znáte?" přikývli a navzájem rozloučili. Blondýna povytáhla oči a lehce se usmála

•••

,,Tak co?" odchytil dívku Ben

,,Polly je úžasná..." radostně se usmála

,,Máš dobrou náladu co" Adalyn jemně přikývla a dál se věnovala své kávě, kterou si koupila z automatu

,,Můžu ti ji ještě zlepšit?" lišácky se usmál. Rusovláska nastražila uši

,,Pojedem domů!" usmál se. Podivně se na něj podívala. Co tím myslí?

,,No do Bournemouthu!"

,,Počkat co?" málem se udusila

,,Dávají nám týden volna. Tak mě napadlo, protože si říkala, že si se s rodiči dlouho neviděla, že by jsme tam mohli na týden jet" nevěděla co říct. S rodiči se hrozně dlouhou dobu neviděla. Možná už rok. Neměli na sebe čas, i když si někdy volali tak stejně to nebylo ono

,,Vážně!" položila kávu a skočila mu kolem krku. Objala mu pas nohama a svoje obětí zapečetili polibkem

,,Ale jak tam pojedem?" zamračila se, když slezla z chlapcovi náruče

,,Mým autem. Vždyť tam jsme za dvě hodiny" ušklebil se a napil dívčiny kávy. Ta ho propálila pohledem a hned zasmála. Moc se těšila až tam pojede a potká svoje rodiče, bývalé spolužáky a kamarádky, kteří tam zůstali. Navíc doma na ní čeká fenka Anglického bulteriéra, kterou miluje víc než sama sebe. Jmenuje se Daisy. Trhalo jí to srdce, když jela do Londýna. Ale i Ben měl fenku, Frankie. Občas rudovlásce o ní povídá.

Jak začali spolu chodit, většinu času bývá u Bena v bytu. Stejně Melanie tam má Jamese, kterého by určitě chtěla potkat. Po unavném dni, kde chlapec byl furt na scéně a jeho přítelkyně to bedlivě pozorovala a zároveň se starala, aby Polly měla kávu a vše po ruce, se konečně dostali domů. Po večeři, kterou dělala samozřejmě Adalyn, se dívka konečně dostala do koupelny, kde ze sebe mohla vylejt všechen stres, který se nahromadil v průběhu dne. Ve svém růžovém pyžámku a dvouma drdůlkama skočila do postele vedle Bena, který si právě svlékl tričko. Dívka ho objala kolem pasu a svojí tvář zabořila do zad. Blonďák jí dal letmý polibek na ruku a zadíval se do jejích modrých očí. Lehce se usmál, když uviděl v čem tu sedí, ale nedával tomu nějakou pozornost. Rusovlásce věnoval dlouhý polibek, který donutil dívku si lehnout. Pomalu postupoval níže ke krku, kde se také zastavil, protože mu to dívka nedovolila

,,Ještě ne" zašeptala skoro neslyšitelně. Udiveně se na ní koukl, ale pochopil

,,Necháme si to na speciální příležitost, kdy budeme oba vědět, že ano" políbila ho na nos

,,Miluju tě" řekl v tichu. Dívka zvedla hlavu a jemně se usmála

,,Také tě miluju... A navždy budu" chytla jeho tvář mezi své ruce a pevně ho objala. Vášnivě se políbili, protože to bylo poprvé co si to navzájem řekli. Ale toto slovo byla pravda. Adalyn nikdy nenašla někoho, koho by takhle milovala. Občas si myslela, že to není tak vážné, ale ono bylo. Z obou stran.
Společně si lehli do postele, kde také po chvíli v náručí usli. V jeho náruči se cítila dobře a hlavně bezpečně.

°°°

Ahojj :Dd
Omlouvám se, že to nevyšlo ve čtvrtek, ale měli jsme akci a pak to nějak nevyšlo, Takže to máte až dnes. Není to tak dobrý jako ty minulé, hlavně ten začátek samozřejmě :/ :D

·Littlie·

The past doesn't matter |ben hardy|Kde žijí příběhy. Začni objevovat