•19•

27 0 0
                                    

Běželi jsme stejnou rychlostí. On se zastavil přede dveřmi a já z běhu vyskočila na balkon. Chytla jsem se zábradlí, které jsem přelezla a otevřela okno. K mému překvapení nebylo zavřené.

Našla jsem si obrovskou cestovní tašku a začala do ní rychle dávat věci ze skříně, různé fotky a věci, co jim tu nenechám. Vzala jsem si všechny peníze, co jsem měla. Mobil s nabíječkou. Mám sice starej mobil, ale funguje. Jak jinak než po ségře.

Rychle a nenápadně jsem přeběhla do koupelny, kde jsem si vzala kartáček, pastu, hřeben, sprcháč, šampon atd. V pokoji jsem to rychle hodila do tašky kterou jsem si následně dala přes rameno. Ještě jsem si do ruky vzala můj polštářek bez kterého neusnu, boty a zašeptala jdu.

Byla jsem si jistá že to slyšel, protože se mé v hlavě objevilo taky. Když jsem slyšela, že se loučí, skočila jsem z balkonu. Jenže to jsem neměla dělat.

Na prahu života ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat