•5•

46 0 0
                                    

Seděla jsem na kopci, dole se rozprostíralo ledovcové jezero a za jezerem byli hory, místy tam byli i menší vodopádky, které se objevovali jen na jaře, když ledovce tály.

Za mými zády cosi šustilo. Pomaloučku se otočím a tam stojí nádherný šedobíločerný vlk. Vyděsilo mě, jak pomalu se ke mě blížil. Když si však sedl vedle mě a dál nic nedělal uklidnila jsem se.

Bylo mi vedro, tak jsem si sundala mikinu a tím odhalila moje jizvy. Vlk zbystřil a zavrčel. Okay možná se ho bojím. Nečekaně po mě vyskočil a tlapami mě přimáčkl k zemi. Cenil zuby a vrčel. A já čekala na moji smrt.

Koukala jsem se mu do očí a ty se zbarvili do ruda a zase zpět na normální barvu. Vlk se mě chytal zabít. Nebo ne?

Na prahu života ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat