•7•

40 2 0
                                    

Ráno, když jsem se probrala tak bylo ještě šero. Chtěla jsem ještě spát, ale nedařilo se mi to. Tak se mé tělo dalo do vodorovné polohy a oči koukaly na strop.

Bylo už půl osmé, tak jsem se začala hrabat z postele. Dnes je sobota. Sundala jsem si tričko a odlepila si náplast s tím, že se podívám, jak se to hojí.

Můj dech se zastavil. Srdce vynechalo jeden úder. Mé oči byli vytřestěné. A proč? Protože kousnutí bylo pryč, doslova pryč. Nebyla po něm ani žádná jizva. Moment, kde jsou jizvy od řezání a kam zmizeli jizvy a boule, co mi matka způsobila.

,,Angel, kde jsi?" zavolala matka. Já se konečně probrala z tranzu.

,,Už jdu." křikla jsem. Rychle jsem si oblíkla tričko s dlouhým rukávem a tepláky. Obojí bylo černý. Mimochodem nosím jenom černou.

,,Angel pozvala jsem sousedy na oběd něco uvař." oznámila mi matka. Jen jsem kývla a dala se do práce.

Na prahu života ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat