Mágův učeň

Díl 8.-Rodina vždy pomůže

Moje vlčí oči se pomalu otevíraly a pomalu jsem viděla Roadhoga jak mně vidí že jsem opřená vlčími packy o jeho tělo.Začaly mi téct slzy.Roadhog mně objal a řekl:

Roadhog: O MŮJ BOŽE díky bohu že jsi v pořádku!Nestalo se ti nic? (obejme Snowflake)

Snowflake: Já se ti za vše omlouvám.Řekl si abych se držela při tobě a já to porušila.Pak mně Shadow proměnil na vlka a já nevím co s tím. (pláče)

Roadhog: To nic není už je po všem.Ty za nic nemůžeš chtěla jsi jen udělat dobrý skutek a ten se ti povedl, jsem na tebe hrdý a už neplač. (usměje se,utře ji slzy a obejme ji ještě víc)

Hlavou jsem se opřela o jeho ruku aby mě pohladil.Už mi nevadilo že jsem byla vlk, byla jsem ráda když byl Roadhog se mnou. Vzala jsem do úst Profesorovu hůl, když tu náhle jsem viděla v dálce přibíhat udýchaného profesora:

Prof. Sheppard: Ježiši tak tady jšte. O čo jsem přišel? (rozdejchává se)

Roadhog: Profesore....kolik jsem vám říkal ať za mnou furt nelezete když je to nevhod -_- 

Snowflake: Pane profesore? Myslím že tohle vám musím vrátit(podávám mu hůl)

Prof. Sherppard: Mluvíčí vlk? moment jak ši mu to......

Snowflake: S tím vlkem to je na dlouhé vyprávění.Jo a jak jsem mu to sebrala? Ležela na zemi když Shadow a Tortorus Bojovali proti Roadhogovi tak jsem je jednoduše odpinkla.....Omlouvám se....(smutné vlčí oči)

Roadhog: Děkuji (usměje se)

Prof. Sheppard: Nič še neštalo jo na mám doma lék na žbavení  té vlčí podoby.

Roadhog mně vzal do náručí protože jsem před chvilkou vstala.A šli jsme s profesorem do jeho laboratoře. Ten mi podal lék nalil ho do misky řekl abych ho vypila.Napila jsem se a proměnila jsem se zpátky do lidské podoby. Roadhog mně hned obejmul a řekl že mě zítra roadhog naučí se proměnit na vlka a zpět.Poté jsme se rozloučili s profesorem a jeli jsme zpátky domů.

Věděla jsem že Roadhog mně bude potřebovat a já jeho.