Hermionu probudila nevolnost a bolest hlavy. Pootevřela oči, ale nebylo to nejlepší rozhodnutí. Sluneční svit jí málem propíchl oční bulvy. Zakňourala. Přemýšlela, jestli dokáže vstát a vyzvracet se až v koupelně, nebo bude muset obětovat svou přikrývku. Rozhodla se, že vstávat nebude. Položila si dlaň na horké a zpocené čelo a snažila se něco vybavit z předešlé noci. Jak se jí to mohlo stát, když vůbec nepila? Měla maximálně dvě tři sklenky... Možná sedm... Mnohem víc než sedm... ,,Sakra," zaklela a pokračovala ve zpytování svědomí. Tušila, že provedla tolik věcí, kterých bude litovat. Tancovala, určitě tancovala. A netancovala sama. Byl tam Draco Malfoy. Pak tma... A byla doma. A nebyla doma sama. Ztuhla hrůzou. Pokud se jí vybavovaly střípky skutečných událostí, pak by vedle ní měl ležet Draco Malfoy. Pomalu, opatrně a s největší nenápadností se přetočila na bok. Nikdo tam neležel. Hermiona si hlasitě oddechla. Díkybohům to byl nejspíš jen sen.
,,Dobrý ráno," ozval se hlas ode dveří. Hermiona vylekaně vypískla. Do ložnice přišel Draco. V ruce nesl sklenici vody a v druhé lahvičku s lektvarem. Obojí Hermioně podal. ,,Po tomhle ti bude líp," ujistil ji. Hermiona si lokla lektvaru a následně vypila celou sklenici vody. Nevolnost a bolest hlavy postupně zmizela. Aspoň nyní mohla čelit příšerné skutečnosti.
,,My jsme...? Včera...? Ty a já...?" zeptala se. Draco se zasmál a bylo vidět, že chvíli uvažuje, jestli si z ní nevystřelí. Nakonec zavrtěl hlavou.
,,Nevyužívám opilosti holek k tomu, abych je dostal do postele," řekl. ,,Teda, do postele jsem tě dostal, ale ne za účelem... však víš..." Mrkl na ni jedním okem.
,,Takže jsme spolu nespali?"
,,Ty mi nevěříš?" zeptal se pobaveně a zasmál se. Hermiona na to nic neřekla. Ne že by nevěřila Dracovi, nevěřila sobě samotné - znala se, když byla opilá. ,,Mimochodem," začal Draco a důležitě si odkašlal. ,,Lhala jsi mi." Hermiona zkrabatila své čelo, pak údivem pozvedla své obočí, pak zmateně otevřela ústa. Během jedné vteřiny vystřídala tisíc grimas.
,,V čem?" zeptala se nechápavě.
,,Před pár měsíci jsem se tě ptal, jestli nevíš, kde je moje sako. Ty jsi řekla, že nevíš. A hádej, co jsem dnes ráno uviděl na tvém polštáři," pravil Draco a pohledem sklouzl ke svému saku. Hermionu pohltila hanba a strach. Provinile sklopila zrak. Jak mu mohla přiznat pravdu? Vždyť to se ani vysvětlit nijak nedalo! ,,Jestli se ti to sako líbilo, mohla sis o něj říct," řekl. Překvapeně vzhlédla. Draco se jemně pousmál. ,,Mám dobrej vkus na oblečení, ani se ti nedivím, že sis ho chtěla nechat. Jen mě předem vždy informuj, než mi něco šlohneš, jasný?" zažertoval.
,,Promiň. A děkuju," hlesla slabě Hermiona. ,,Odnesla jsem si to sako domů omylem, ale pak už jsem ho nedokázala vrátit... Nevěděla jsem, jak bych ti to vysvětlila a..."
,,Nech to být," skočil jí do řeči Draco. ,,Na oplátku za sako bych si rád dal něco k snídani." Hermiona vylezla z postele. Byla stále ve včerejších šatech.
,,Počkáš minutku? Jen si opláchnu tvář." Draco souhlasil a Hermiona zmizela v koupelně. Neodlíčila se, takže vypadala jako panda. Na rtech měla ještě trochu rtěnky. Celkově její obličej působil děsivě a zhýrale. Omyla se, hned se cítila líp.
░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░
Nemusela se ptát, jak má rád kafe. Celé měsíce si vzájemně kávu připravovali. Položila před něj hrneček s puntíky, Draco se tomu pousmál, ale nic neřekl. ,,Jíš jogurty?" zeptala se. Draco odvětil kladně. Otevřela lednici a začala pátrat. ,,Merline," zašeptala sama pro sebe. ,,Promiň, jogurt nemám. Harry vždycky přijde a sní mi všechno, na co přijde," vysvětlila omluvně. Draco se tomu chtěl podivit, ale nechtěl moc dlouho přemýšlet o Potterovi, tak jen chápavě přikývl. ,,Dáš si cereálie s mlékem?"
,,Sice mi už není deset, ale rád si dám," odpověděl s úšklebkem.
,,Praštím tě, jestli budeš vtipkovat o mém stravování," pronesla chladně Hermiona, zatímco se natahovala pro krabici kakaových křupinek. ,,Ne všichni mají ráno náladu na vytváření složitých jídel."
,,Já ti to neberu. Mám cereálie rád, jen jsem zvyklý třeba na francouzské tousty s čokoládou a čerstvým ovocem." Hermiona se natáhla pro utěrku a hodila ji po Dracovi.
,,Jak mě štvete - vy bohatí rozmazlenci!" houkla, ale zasmála se. Oběma připravila misku s cereáliemi a mlékem, posadila se naproti Dracovi a popřála mu dobrou chuť. Draco odložil na stůl utěrku, kterou po něm předtím hodila a pustil se do jídla.
