Otevřel jsem oči a viděl jsem svou maminku a nějakého dvounohého tvora, který se na mě podivně usmíval. Maminka mě tlačila a já si říkal, co po mě chce, po chvíli mi to došlo, tak jsem se jí snažil pomoct. Pomalu jsem se zvedal na mé dlouhé nohy. Když jsem se postavil, snažil jsem se udělat pár kroků, ale spadl jsem, byl jsem ze sebe zklamaný, ale maminka se jen pousmála a tlačila do mě dál. Opět jsem se zvedl, teď ale o něco rychleji a podařilo se mi udělat pár kroků navíc. Ty divní dvounožci se mi snažili také pomoct a společným úsilím se nám to podařilo. Naučil jsem se chodit. Potom na moji maminku navlékli zvláštní věc, dali ji to na celou hlavu a já se divil co to bylo, pak to nasadili i mě, přivázali k tomu takové zvláštní lano a tahali. Maminka šla, tak jsem šel taky, naštěstí nás vedli stejným směrem, tak jsem poslušně šel. Vzali nás do nějaké veliké budovy a tam do nějakého malého prostoru, kde nás pustili z toho provazu a já neváhal a začal jsem pít, maminka mě přitom čistila a já se vesele smál. Pak přišli dvounožci s nějakým bílým obdélníkem a něčím malým ostrým co držel v jeho podivné noze a něco si tam mumlali, nerozuměl jsem jim ani slovo ale vypadalo to že maminka jim rozumí. Říkala že pro mě vybírají jméno a rozhodují se. Nejdřív padl návrh na jméno Rex tak jsem se jen tak podivně díval. Vymýšleli spoustu dalších divných jmen až se mi jedno vskutku zalíbilo, Diablo bylo to jméno pro opravdového chlapa a to já přece jsem. Tak jsem začal veselé poskakovat a dvounožci se na mě usmáli a tou divnou věcí něco naškrábali a odešli. Trochu jsem se bál ale až do večera se neukázali, pak jeden přišel ale byl jiný než ti ostatní, kteří sem chodili. Otevřel bránu do této místnosti a díval se na mě, pak za mnou pomalu přišel a sahal na mě, chvilku jsem se bál ale pak to bylo příjemné tak jsem se nechal, pak mi ale začal rozebírat pysky a to se mi nelíbilo ale nechal jsem se, maminka mi říkala že se není čeho bát tak jsem ji věřil, pak se přemístil dozadu a zvedal mi nožičky ale pořád jsem se nechal, pak i přední a potom odešel, zase zaškrábal něco do toho bílého obdélníku a odešel. Po pár hodinách jsme šli s maminkou spát. Když jsme se ráno vzbudili zase přišli ty dvounožci a přivázali na nás provazy. Odvedli mě a maminku ven, pak jsme šli po cestě a někam do lesa, tam se mi líbilo. Po pár hodinách jsme se vrátili ale ne do naší místnosti ale na nějakou louku. Tam nás pustili a my se s maminkou veselé rozběhli, potom se maminka zastavila ale já běžel vesele dál. Po chvíli jsem se otočil a běžel zpět za maminkou, tam jsem se zastavil a začal se válet. Maminka se mi smála a pak se ke mě přidala, dvounožci nás celou dobu pozorovali a smáli se nám. Pak jsme si s maminkou lehli a ona mi vyprávěla jak to se mnou bude a že ti dvounozí tvorové se jmenují lidé tak jsem se smál. Maminka mi pak vyprávěla o tom že první 3 roky mě budou vodit na procházky dávat na mě různé věci a po 3 letech si na mě i sednou tak jsem se bál ale maminka mi říkala že když budu hodný nemám se čeho bát.