Počátky jezdectví

56 9 0
                                    




Když mě ta dívka viděla opět mi dala na ten dlouhý provaz a já tam běhal dokolečka, potom na mě opět dávala prapodivné věci a strašně mě za to chválila, já se jen díval a zjišťoval co se vlastně děje. Takhle to bylo pořád dokola, ale po roce na mě dala ty věci všechny měl jsem v puse jakýsi kov, ani to nebolelo ale moc dobře to nechutnalo, bylo mi to velké, tak vzala něco jiného a dala mi to do pusy, tohle chutnalo jako jablko a ta chuť se mi líbila, potom mě vyvedla z té budovy kde mi to nandavala a podívala se na mě a něco mi brblala. Sice jsem ji nechápal ale snažil jsem se ji vyhovět, když jsem stál na místě hodně mě chválila a já jsem si řekl že je to tak dobře. Po chvíli sem dala na jakési podivné schody a sedla si na mě, chvíli jsem nechápal a pak jsem si myslel že mým cílem je jí shodit tak jsem běhal, stoupal si na zadní a po chvíli se mi to povedlo a ona se jen zvedla a nevypadala moc šťastně. Byl jsem smutný, zkusila to znovu a tak jsem zkusil stát to většinou zabírá a ona mě za to chválila ale po chvíli mě začala jemně kopat, netušil jsem co mám dělat ale bylo to docela nepříjemné tak jsem se rozešel a ona mě za to hrozně moc chválila a tak jsem byl neskutečně šťastný. Potom mě začala tahat za to železo co jsem měl v puse a opět jsem nevěděl co dělat, tak jsem šel na tu stranu kde mě tahala a byla strašně šťastná. Když je šťastná ona, jsem šťastný i já. Potom mě vzala do té kruhové pískové ohrady kde mě trénovala na tom velikém provazu, tam jsme chodily dokola a pořád jsme zrychlovali a zpomalovali, po chvíli jsem začal chápat co po mě chce a takhle to bylo třeba další 2 hodiny. Po dvou hodinách mě vzala zpátky do té budovy kde mě dala do své místnosti a sundala ze mě ty věci. Pak mě ještě umyla a vyčistila, pak se se mnou ještě tak hodinu až dvě mazlila strašně se mi to líbilo, ale potom už odešla a já jsem si opět povídal s maminkou. Řekl jsem ji o všem co se stalo a ona mi říkala že takhle to teď bude každý den a že jestli na mě ta dívka bude hodná tak to železo mít v puse nebudu, po pár hodinách jsem usnul.

Vzbudil jsem se do krásného rána přivítalo mě sluníčko a taky moje dívka. Musím říct že jsem se na ni docela těšil na to co se bude dít dnes. Opět mě nastrojila ale dnes jsme nejeli do té pískové ohrady, ale jeli jsme ven. V lese jsem se bál, protože nikdo nevíte co na vás může vybafnout. Po chvíli se k nám někdo přidal vůbec netuším kdo to byl neviděl jsem ho, šel celou dobu za mnou, ale cítil jsem ten vánek jako kdybych stál u moře a nadechl se byla to krásná vůně, ale bohužel jsem stále neviděl toho komu patří. Když jsme se zastavili na křižovatce tak jsem ji uviděl. Byla ladná jako lanka její oříškově hnědé oči a ta božská hříva, kterou jsem si z dálky spletl se sluncem a vše to doplňovala ta její zlatá postava. Kráčela přede mnou jako anděl, ale vše to zkazila ta odporně růžová výbava kterou jí nandala jakási dívka. Nemohl jsem z ní pustit zrak když přede mnou šla ani jsem si nevšímal toho že mě má holka prudce tahala za hubu prostě jsem jen šel tam kam ona. Když jsme došli ke stájím rozdělili jsme se ona se vydala do jiné budovy a já ochotně šel za ní ale bohužel jsem se musel vydat jinam když jsem ji opouštěl cítil jsem se bezmocný tak bezmocný že jsem se dokonce svalil na zem a snil. Snil jsem o nás dvou jak za krásného letního dne, běžíme po louce společně s naším krásným hříbátkem. Do reality mě vtrhla moje dívka, vylila na mě kýbl plný vody, asi abych se utopil nebo co do mé místnosti mě už odtáhla.

Nemůžu spát, pořád musím myslet na tu neodolatelnou klisničku. Myslím že už jsem ji někdy potkal. Ó ano když jsem byl ještě hříbě tak jsme si spolu na louce hrávali jak ona se jmenovala ? No ovšem Scarlett. Malinká Scarlett.

V kůži koněWhere stories live. Discover now