<3> Část

998 65 0
                                    

Jimin POV.

Dnes je pátek a já se mám večer sejít s Jungkookem. Nevím jak on, ale já se hrozně těším. Už sedím v lavici a čekám až přijde.

Najednou se otevřeli dveře a vešel Jungkook. Konečně, už jsem myslel ze nepřijde. Ale byl nějaký smutný. „Ahoj, co se děje?" Podíval jsem se na něj a on na mě. „Ale nic..." To se mi nelíbí ale nebudu se ho vyptávat.

„A platí ten dnešek?" Fajn na to jsem se ho ale zeptat musel. „Jo...jasně." Ok tady něco nehraje. Opět bylo celou hodinu ticho ale já pořad přemýšlel nad tím co se mu stalo.

Time skip: po škole

„Hele tak se sejdeme třeba v osm?" Zeptal se mě při uklízeni věcí do tašky. „Ok, ale ty mi zato řekneš co se ti stalo." Kook se nachvíli zamyslel. „To nemůžu." Tak jo to se mi nezdá.

„Fajn, ale já se to stejně dozvím." Kook už měl uklizeno a byl na odchodu. Já se tedy taky vydal. Došel jsem domu a jako vždy zaplul do pokoje. Najednou mi napsalo cizí číslo.

*** *** ***
Ahoj tady Jungkook. Jen chci aby jsi měl moje číslo kvůli srazu. Jinak budu na tebe čekat před domem.

Jimin
Ahoj. Fajn hned si tě uložím.  Snad to najdeš.

Jimin nastavil/a přezdívku *** *** *** na Kookie

Mobil jsem vypnul a přemýšlel nad tím co jsem mu to vlastně dal za přezdívku. Najednou mi cinknul mobil a já se opatrně podíval co mi napsal.

Kookie
To se mi líbí😏.

Ulevilo se mi. No Jimine máš konečně kámoše.
Kolik je? Podival jsem se na mobil po pár minutách. Aspoň pro mě to byly minuty.20:30. Sakra už tam musí čekat asi hodinu!

Rychle jsem na sebe hodil černé džíny a bílé tričko. Seběhl schody, ale mamka mě zastavila. Sakra ona o tom neví. „Kampak se to ženeš?"
Koukla se na mě svím zvědavím pohledem.

„Noo, jdu s kámošem ven." Máma se usmála. Ajeje zjistila ze jsem si našel kámoše. „Hele já hrozně pospíchám. Mám zpoždění." Dal jsem ji pusu a vyšel před barák.

Jak jinak než že tam Kook už stál čekal kdy se ukážu. Přišel jsem k němu a on se na mě nechápavě podívá. „No to je dost kde seš?" Dořekl to a začal se smát.

Já do něho strčil a šli směr park . „Tak co chceš dělat?" Zeptal jsem se ho a on pokrčil rameny. „Budem jen tak chodit kolem rybníku."

No čekal jsem něco zabavnějšího. Ale že dnes není ve své kůži, přikývnul jsem. Jen tak jsme si chodili. Nebavilo mě to, najednou mě ale vzal do kavárny a já si to náramně začal užívat. „Už musím domu." Řekl a já se s ním tedy rozloučil.

Chvíli jsem si pobyl sám a dopíjel  kávu. Když jsem byl u domu všude bylo zhasnuto. Ale že by máma už spala? Táta není doma. Je na noční.

Vešel jsem tedy dovnitř a naskytl se mi pohled na ležící mámu na zemi! Je mrtvá! Jak věděl kde bydlím!?

Hello guys❤️
Předem se chci omluvit že nebyly detaily toho srazu, ale nemusíte se bát bude to taky z pohledu Kooka😉. Tam se dozvíte proč se vše tohle stalo. A ano já vím jsem zlá, ale aspoň něco se tam stát muselo. Jinak ohledně vydávání kapitol, budu je vydávat ve volném čase, což nebude v týdnu kvůli škole. Snad nevadí.
Bye~

Co jsi vlastně zač? |jikook|Kde žijí příběhy. Začni objevovat