Jimin POV.
Ulevilo se mi že přišel do školy. Že se mu nic nestalo, ale stejně jsem na něj naštvanej že mi neodpovídal na zprávy. „Hele..nechceš...ke mě?" Řekl stydlivě a podíval se na mě. „Jo jasně jen to musím zavolat tátovi. Od doby co, umřela máma, o mě má starost." Kvůli tomu Bunnymu..
„J-jo jasně." Přišel mi nějaký zamýšlený, ale neřešil jsem to. Už byl konec školy a my tu byli poslední, jako vždy. „Tati?" Řekl jsem do telefonu když mi to zvedl. „Mužů ke kamarádovi? Vrátím se tak v 16:00" Zněl udiveně, ale můžu. „Díky!" Položil jsem to a mobil hodil do tašky.
„Můžu!" Kook se na mě pousmál a vyšli jsme směr Kooka dům. Překvapilo mě jak blízko sebe bydlíme. „Tak tady je můj dům." Řekl a ukázal na dům před náma. „Hezký." Usmál jsem se a už chtěl vejít dovnitř. „Počkej mám spolubydlícího. Tak se nelekni." Též se usmál a šli jsme dovnitř.
„Jsem doma!" Zavolal Kookie do prázdného domu. Najednou tu začalo smrdět spálené jídlo a z kuchyně se vynořil dým s klukem který mával utěrkou. „To je dobře pomužeš mi s jídlem." Proboha to je... to je Hobi? „Ahoj ty jsi ten kámoš o kterém mluvil Kook že?" On si mě nepamatuje? Jak na mě mohl zapomenout?
Hello guys❤️
Tato část je opět o ničem, tak snad neva😅.
Kluci si začínají rozumět ale co Hobi? Každopádně moc děkuju těm co čtou hlasujou pro tento příběh, vždy mě to potěší❤️.
Bye~
ČTEŠ
Co jsi vlastně zač? |jikook|
ActionŽil jsem doslova nudný život. Jaký to překvapení, ale jakmile jsem tě poprvé zahlédl zdál se mi život o něco zajímavější. To jsem ale nevěděl co jsi vážně zač.
