Jimin POV.
Nemůžu uvěřit že jsem to přežil. I když možná ano, ten granát byl daleko od nás. Asi nás nechtěli zabít. Měl jsem takové útržky, unesli nás, Kook a Hobi byli v bezvědomí. Pak už jsem neměl sílu a též upadnul do bezvědomí.
„Ty vole, co to bylo?" Řekl jsem a začal si prohlížet místnost. Byli jsme svázaní vedle sebe na židlích. Místnost vypadala jako sklep, ne nějak prostorný ani malý a abych nezapoměl, kamera. Sledovali nás.
„Jste všichni v pořádku?" Řekl Hobi když se probral a prohlížel si nás. Možná jsme byli pomlácení ale jo. „Končetiny mám všechny, takže ano." Zasmál se Kook a snažil se vykroutit z provazu který nás držel na židli.
Naše činnosti ale přestaly v tu chvíli kdy se otevřely dveře. "Ale, ale koho pak tu máme?" Jak já ho nenávidím. Namjoon byl náš společný nepřítel, ale já ho nenáviděl nejvíc.
„Moji zabijáci a jejich dívenka." Začal se smát. Myslel jsem že mu jednu vrazím a taky bych to udělal. On mě vážně nazval dívenkou? Co si o sobě myslí?! „Tak za prvé, nejsem žádná dívenka a za druhé, jen co se dostanu z těch provazů, nakopu ti prdel!" Páni, netušil jsem že ze mě vypadne taková věta, ale proč ne?
„Koukám, že už jsi konečně dospěl Jimine." Řekl, přiblížil se ke mě a do ucha mi pošeptal. „Ale mě neporazíš." Narovnal se a postavil se opět před nás všechny. „ No nebudu vás rušit, snad se vám bude pobyt líbit." Řekl a odešel. Samozřejmě nezapoměl zamknout.
Nevím co je pro něj pobyt, ale tohle určitě ne.
Hello guys❤️
Chtěla bych říct, že kapitoly nebudou pravděpodobně vycházet
každou neděli. Je to proto že buď se mi nechce, nemam čas a nebo nápady. Opravdu se omlouvám. Děkuji za 3 000 schlédnutí❤️.
Bye~
ČTEŠ
Co jsi vlastně zač? |jikook|
ActionŽil jsem doslova nudný život. Jaký to překvapení, ale jakmile jsem tě poprvé zahlédl zdál se mi život o něco zajímavější. To jsem ale nevěděl co jsi vážně zač.
