Co jsi vlastně zač? |jikook|

<16> Část

Jimin POV.

V podstatě nevím co jsem to vlastně řekl. Něco, jako zabíjení, nemam totiž v lásce. A to asi většina. Kook se na mě podíval překvapeným pohledem. „To myslíš vážně? Víš vůbec do čeho se pouštíš?" Jo, jde mi o krk, ale to je vedlejší.

„Jasně že vím! Ale nemůžu tě v tom nechat." To jsem vážně řekl? „Ale já jsem zkušený. Vím jak to tam chodí a-" nemusím to dal poslouchat, snad jsem viděl par akčních filmů. „Tak jo, to stačí, vím že jsi v tom zkušenější, ale já neschytal kůlku."

Ušklíbnul jsem se na něj a on jen koukal. „Fajn, přesvědčil jsi mě. Ale jedno mi slib, buď opatrný." Aww, já tušil že to řekne. „Mám docela hlad." Řekl Kook a už se chtěl zvednout. Bolest ho ale donutila sednout si zpátky na postel. „Opatrně, něco udělám a donesu to sem ok?" Příjdu si jak jeho máma. „Ok." Řekl a opřel se o zeď.

Když jsem došel do kuchyně, viděl jsem tam košík plný nudlovích polévek. Už se mi sbíhaly sliny a hned po tom vlítnul. Aspoň že to tu je. Neumím vařit. Pousmál jsem se a začal tvořit.

Time skip: Po kuchtění

Tak polévky by byly,  teď je jen odnést do pokoje bez vylití. Opatrně, krůček po krůčku. Teď schody, to bude bojovka...
A jak jinak než že jsem na jeden krůček zapoměl a hodil placáka na schody.

Ale údivem se nevylila ani kapka. Já jsem ale samuraj. Vzal jsem misky a konečně se dostal do cíle. Kook tam už na mě celí hladoví čekal, já se jen pousmál a podal mu misku. „Díky." Řekl Kook a pustil se do polévky. Já s nim.

„Jen ti chci říct, k tomu aby ses ke mě připojil, potřebuješ masku a převlek." Řekl a vážně se na mě podíval. „To nebude problém."

Hello guys❤️
Po dlouhé době tu je kapča. Vím ze je to docela nuda, za to se všem omlouvám. To akční (mělo by😂) teprve přijde a už se to blíží ke konci. Ani sama nevím kolik to bude mít částí. No, uvidí se.
Děkuji za 2 000 (a víc) přečtení je to úžasný pocit😍. Miluji vás❤️
Bye~