<10> Část

806 56 1
                                    

Jungkook POV.: O rok později

Dnes máme s Jiminiem výročí jeden rok. Je šílené jak to utíká. Bohužel, ale musím pracovat. On to pořád neví, štve mě to. Musím mu to říct.

,,Namjoone?" Došel jsem plně rozhodnutý za šéfem že chci skončit. J-hope je nemocný a tak na to jsem sám.

,,Co potřebuješ?" Podíval se na mě svým nezávislým pohledem. ,,Chci skončit. Už mě nebaví ti dělat poslíčka. Vraždi si sám!" To jsem přepískl, ale co, mám pravdu.

,,Co jsi to řekl?!" Odkašlal si a vytáhl pistoli. Namířil ji na mě. ,,C-co chceš dělat?! Zastřelit mě?!" Tak co teď? Nemám zbraň, kde jsem ji zase nechal, když ji potřebuju?! Na tohle jsem expert.

,,Tak do toho!" Kopl jsem ho do rozkroku a začal utíkat pro zbraň. Než jsem ale doběhl, ucítil jsem ostrou bolest. Moje bílá košile začala prosakovat krví. Ten hajzl.

V tuhle chvíli jsem měl ale jinou práci, musel jsem dojít pro tu zbraň. ,,Teď už nejsi tak odvážný co?!" Všichni tak blbě čuměli a nic nedělali. Dnes večer mám zazvonit u Jiminieho domu a oslavit to takže si Namjoon může políbit.

Vzal jsem pistoli co byla položena na mém stole a vystřelil Namjoonova směrem. Do ramene, sakra to ho moc nezpomalí! Vzal jsem si zbraň s sebou a utekl pryč. Ta rána mě začala hodně bolet, tak jsem si v parku sedl na lavičku a dal si pauzu.

Později jsem si uvědomil že už bych měl jít a tak jsem si na ni přitlačil ruku. S těží jsem vstal a odkulhaval si to k Jiminiemu. Snad na nic nepřijde, ale to si myslím hodně.

Tohle bude pomsta!

Hello guys❤️
Konečně trochu akce co?😅
Jak si myslíte že se mu Jungkook pomstí? No nic, vím že vám děkuju pořad ale já si nemůžu pomoct. TAKŽE, vám chci moc poděkovat že si čtete tuto rakovinku.😂❤️
Určitě v tom pokračujte.❤️
Bye~

Co jsi vlastně zač? |jikook|Kde žijí příběhy. Začni objevovat