The Last Of Us.

VII.

Nevím proč ale zničehonic jsem vyskočil na nohy a chytil jsem svoji sestru pod krkem a kamaráda jsem kopl do nohy.... Sestřička mi začínala chroptět jak jsem škrtil.... Ztratil jsem kontrolu sám nad sebou... Dostal jsem ránu přes záda, pustil jsem svou sestru a s nenávistným pohledem plným lačnosti po krvi jsem se otočil.... Za mnou stál ten můj kamarád a v ruce držel baseballovou pálku. Okamžitě jak jsem se na něj podíval upustil pálku a rozběhl se pryč... Vystartoval jsem za ním a vůbec jsem si nevšiml díry v zemi... Zakopl jsem a vyválel jsem se v prachu.... Vstal jsem a zjistil jsem že na mně míří brokovnice.... Sklonil jsem hlavu, poklekl jsem a čekal jestli vystřelí... Když nevystřelil podíval jsem se na něj... Se slovy "omlouvám se" jsem po něm skočil... Dopadl jsem na něj celou svou vahou.. Okamžitě se ozvalo mě dobře známé lámání kosti... Když jsme dopadli na zemi, sedl jsem si na něj obkročmo a zaryl jsem mu ruku do místa kde měl srdce... Vystříkla ohromná spousta krve a z jeho úst se ozvalo "B-389 AB" pak vydechl naposledy.... Za mými zády se rozplakala má sestra... Kdyby to neudělala mohla by přežít o několik dnů déle.... Vstal jsem a se slzami v očích jsem se k ní otočil... Košili na čáry a na rukou krev... Zaječela a zvedla se. Rozběhla se pryč. Já jsem jen šel pomalou chůzí... Věděl jsem že dřív nebo později ji dohoním a pak zemře... Došel jsem ji ve slepé uličce. Byla absolutně vyčerpaná. Otočila se na mně a s úlekem ve tváři a namířila na mně s třesoucí se rukou zbraň... Přistoupil jsem k ní a položil zbraň na svou hlavu.... Vzal jsem její ukazováček a zmáčkl spoušť. Kulka roztrhla hlaveň. "Nemá to smysl" řekl jsem jí a chytil jsem ji za ruku.... Podkopl jsem ji nohy a naléhal na ni. Chytil jsem ji za krk a se slzami v očích jsem rukama trhl.... Ozvalo se křupnutí a její tělo se přestalo hýbat... Párkrát s sebou zaškubalo a pak se přestalo hýbat úplně... Zabil jsem svou vlastní sestru.... Ale zároveň jsem zabil svého mučitele.... A zrádce lidstva...