On nebo já?! w/Nik Tendo

-I don't know.36.-

Musela jsem jít domů, Jakuba chtěli prohlédnout doktoři a vyslechnout policie. Od doby, co se Kuba probudil jsem vůbec nebrečela. Nevím, co mám dělat. Omluvit se? Ne, to by měl spíš on... Jít si promluvit?... nebo dát na slova Jakuba? Zatím to asi nechám být. To co udělal bylo hnusný. Možná za ti mohla nějaká droga, ale.
Půjdu spát, dneska se toho stalo hodně...

------.Dominika pohled.-------

(Vrátím se trochu zpátky)

Ona si mě prostě blokla...
Bez ní jsem jen zpívající zoufalec.

,,Děje se něco? "

,,Radime, nech mě bejt. "

,,Já ti to říkal, ať nechlastáš "
Byl jsem ticho.

,,Potom to dopadá takhle "

,,Jsi nepoučitelnej. Kristýna bylo to nejlepší, co tě za celý život potkalo a ty ji takhle hloupě ublížíš. "

,,A co tenkrát Hasan?! "zařval jsem na něj

,,Byla opilá a ty jsi se k ní ten večer choval, jako ke kusu hadru... chudák holka, že se nestydíš. "

,,Já bych se měl stydět? "

,,Jo, neřekl jsi jí kam jdeš, opil ses a zfetoval, aniž by jsi jí to řekl, oprcal jsi jinou. Mohli jste být spolu, mohl jsi jí utěšovat a hrát si s jejími vlasy, aby nebyla, tak smutná z toho, co se stalo Kubovi. Ona z toho byla taky zničená, bere ho jako bratra. "

,,A my snad, ne? "

,,My taky, ale my se sním známe okolo pěti let, ona ho zná pomalu dva měsíce, kreténe "
Stekla mi slza.

,,No, teď toho lituj, ty jsi fakt antitalent "

,,Drž hubu "vysmrkal jsem se
Někdo mi volal, bylo to neznámé číslo.

"Prosím? "
...
"Dobrý den, co se děje "
...
"On... Je už vzhůru? "
...
"Ona tam byla? "
...
"To by bylo asi nadlouho, co se stalo a ona plakala?"
...
"Dobře, děkuji. Hned jsem tam "

,,Co se děje? "

,,Kuba se probudil. "

,,A o kom jste se vlastně bavili? "

,,Kristýna tam byla... "

,,A? "

,,Přišla tam celá ubrečená, nechtěla jim nic říct a něco jí prý Kuba říkal, že ať si s někým potom promluví "

,,Asi s tebou "
Cukl jsem rameny.
Vstal jsem a šel si pro věci.

Když jsem odcházel, tak po mě ještě křikl :,,Opovaž se udělat další píčovinu. "
Byl jsem k němu zády.
Jenom jsem ukázal prostředníček a odešel.

---------.Kristýny pohled.---------

Zazvonil mi mobil.
Jaká svině? Jsou čtyři ráno. Né, žádná svině... bráška!!

SMSky :
J: Byl tu Dominik.
K: A?
J: Přišel celej rudej
K: Říkal ti něco?
J: Že je hroznej debil, že to neměl nikdy dělat, že jsi byla to nejlepší, co ho kdy potkalo. Prý to byla chyba, že má chuť všechno skončit. A že tě chce zpátky, že by za tebe dal všechno.
K: Může si za to sám.
J: Možná by jste si mohli promluvit
K: Cože? Potom všem?!
J: Né, hned... ale třeba dneska k večeru, nebo později.
K: Já bych se měla omlouvat?
J: Né, nechat si to vysvětlit a pak ho nechat škemrat.
K: Já se toho bojím...
J: Kotě, on si fakt něco udělá, pamatuješ snad, ne?
K: Pamatuji..
J: Tak mu aspoň napiš.
K: A co bych mu měla psát?
J: Hele, dneska za mnou přijď, prý mě pustí až příští týden maximálně, takže by jsme to mohli vyřešit tu v nemocnici.
K: Aby tam nepřišel taky.
J: O to se nemusíš bát
K: Dobře, díky moc ❤
J: Nemáš zač 👅

--------

Hodila jsem mobil na zem a šla zase spát.

Vzbudila jsem se v devět dopoledne.
Pravý čas na vstávání, protáhla jsem se a šla si udělat hygienu.
Když jsem se připravila, namalovala, oblékla, bylo dvanáct, tak jsem si vzala kabelku a doklady a hned jela do nemocnice za Kubou.

Zase menší pauza, no 😃
Omlouvám se, teď budou trochu přeskákané termíny, kdy vychází ňáká další část.

Děkuji vám za všechnu podporu, vždy zahřeje u srdíčka :*