On nebo já?! w/Nik Tendo

-I hope.37.-

Přišla jsem za Kubou do jeho pokoje.

,,Konečně jsi tady "

,,Zas taková škoda by mě nebyla, kdyby mě někdo něco přejelo "cukla jsem rameny a sedla si vedle něj na židličku

,,Ale bylo. "
Nadzvedla jsem obočí.

,,Dominik by to nedal. "

,,Prosimtě, ten by opíchal den na to jinou a na mě by zapomněl "

,,To nemůžeš vědět "

,,A co ti vůbec říkal "

,,Hrozně fňukal... "

,,A říkal něco důležitého? "

,,Jenom, že se ti chce omluvit, ale že neví jak by se ti měl omluvit, že by jsi ho poslala hned do hajzlu. "

,,Já jemu taky, ale spíš on by se měl omluvit "

---------.Dominikův pohled.---------

Byl jsem celou noc zavřenej u sebe doma s trávou, nevěděl jsem, co mám dělat, tak jsem si dal. Jsem kretén.

Ráno :

Do píči, já to neměl přehánět... pořád ten matroš působí... kurva!
Kolik je? Ehm... Tak asi ráno nebude. Mohl by jsem se stavit za Kubou. Přišel jsem k zrcadlu. Myslel jsem, že to ani nejsem já. Zorničky přes celý oko, vr... v tomhle stavu mě fakt pustí do nemocnice. Podíval jsem se na poličku s brýlema.
( vr xd)

,,Brejle!!!! "zařval jsem

Popadl jsem černé brýle a nasadil jsem si je. No jo, teď jsem aspoň trochu keksy. Na vlasy seru, jdu. Vzal jsem si věci a šel do auta.

--------.Kristýny pohled.--------

,,Hele a nedošla by jsi mi pro pití? "zeptal se mě Kuba

,,Jojo, hned jsem tady. "

Vyšla jsem z pokoje a viděla přijíždět sanitku. Pokrčila jsem rameny a šla pro Kubovo pití. Nalila jsem ho a chtěla se vrátit za Kubou. Už jsem byla u dveří, ale zaslechla jsem...

,,Jméno? "

,,Dominik Citta. Srážka v autě... ztráta vědomí, pár ran od předního skla. "

,,Dobře, na dvojku. "
Upustila jsem plastový kelímek na zem. Podívala jsem se na tu divnou posouvájící "postel". Dominik tam ležel s celým pořezaným obličejem v bezvědomí. To ne! To ne! To ne a ne!!! Nemůže mě opustit!!! Počkat... však se vyspal s jinou...  tý píče vyškubu vlasy, ale já pořád k němu něco cítím. Utekla jsem za Kubou.

,,Kubo!! "

,,Co se děje "sedl si na kraj
Sedla jsem mu na klín a obejmula ho.

,,Dominik se vyboural v autě "vysvětlovala jsem s pláčem

,,Počkat... jak to víš? "

,,Když jsem šla pro to pití, tak jsem ho viděla. "

,,Šš, to zvládne je to bojovník. "

,,Doufám. "

,,Bylo to vážný? "

,,Měl celý obličej pořezaný, obličej od krve, v bezvědomí byl. "

,,Já ho zabiju, až ho uvidím "

,,Jestli ho vůbec uvidíš... "

,,Nemysli, tak zle. Zvládne to, neboj. "

No, kdo by ho za to nezabil 😂
OPĚT se strašně omlouvám za delší pauzu, už bych si mohla udělat více času.

Děkuji van za všechnu podporu, vždy zahřeje u srdíčka :*