Nezastavitený

Kapitola dvanáctá

Jeho špička se otřela o můj vstup a oba jsme unisono zavzdychali. Pak už celou komnatu plnily další naše vzdychy, jak jsem se na něj nabodával více a více.

I když jsem byl připravený z našeho minulého kola nejprve to zabolelo. Než jsem se ale stihl vzpamatovat, už jsem cítil jenom slast. Jak jsem nedával pozor uvolnil jsem  se, vmžiku jsem ležel pod ním a poddal jsem se jeho rytmickým pohybům. Jemně mi prsty zmáčkl obě bradavky a já se prohnul jako luk proti jeho rukám.

Netrvalo dlouho a jeho silné přírazy objevily můj uzlíček nervů. Na to jsem reagoval ještě hlasitěji a Harry se pro sebe usmál. Krátce poté už ta slast byla moc a já se přenesl přes okraj. Jak se mé svaly stahovaly, přenesly přes okraj i Harryho, který vystříkl teplou tekutinu hluboko do mě a svalil se vedle mne.

Hele asi máš pravdu, Draco. Něco na tom spaním s nepřítelem určitě bude, prohlásil Harry ještě vydýchávajíc pro dnešek už druhý orgasmus. Nepřítel? Obrátil jsem se na něj s otázkou v očích? To ti tak vadí, když ti nepřítel říká příjmením? Já si myslím – už mlč přerušil mě Harry hrubě.

Jen mě to nech pěkně doříct, pohlédl jsem na něj. Nedal mi nejmenší šanci. Umlčel mě svými rty.

Po chvíli jsme se od sebe odtáhli,taky budeme někdy muset vyjít ven, Draco, víš to, že jo? Usmál se na mě Harry. Ty to prostě musíš zkazit co? A co chceš dělat venku? Jak se chceš ke mě chovat? Hmm? Podíval se na mě těma svýma krásnýma očima a začal vysvětlovat svůj plán. Co kdyby jsme to nechali na ostatních až na to přijdou? Můžeme to říct každý dvou lidem, ale nic víc. Dobře, souhlasil jsem a zakručelo mi v břiše. Tak vidíš, už musíme na večeři stejnak, jinak by jsi nám tu umřel hlady. Podotkl Harry a já vstal z posele a začal hledat oblečen, které bylo rozházené po celé komnatě.

Nejdřív jsem si našel boxerky, pak ale vstal Harry a já se rozhodl nic nehledat, počkat a z pohovky jej sledovat. Jak si natahoval boxerky svaly na zádech se mu napínaly a se na něj nemohl vynadívat. Když se ke mě pak otočil čelem, začervenal jsem se, jednak protože jsem si asi poprvé mohl prohlédnout tu spoustu znamínek co jsem mu udělal po krku a hrudi a jednak protože se na mě zkoumavě koukal.

Pak mi opět zakručelo v břiše a oba jsme se rozesmáli. Přestaň už na mě zírat, Draco, a pojď, jinak už opravdu umřeš hlady a to bych opravdu nechtěl. Dooblékli jsme se ve spěhu, už jsem měl fakt hlad a společně jsem vyšli s Komnaty nejvyšší potřeby. Na nikoho jsme nenarazili, všichni byli na večeři.

Došli jsme až ke dveřím velké síně, Harry mě ještě políbil, tak vášnivě až se mi kolena podlamovala a otevřel ty dveře.

477 slov. 

Reakce vítány.