Nezastavitený

Kapitola sedmá

Neměl jsem na sobě nic jiného než zelené boxerky. Za pas si mě přitáhl k sobě a do polibku zamumlal, že jsem opravdu Zmijozel každým coulem. To já přece vždycky, odpověděl jsem hravě.

Znovu si mě přitáhl k sobě a začal mě líbat na krku. Slastí jsem zaklonil hlavu, ale ani to mi už nepomohlo. Kolena se mi z jeho polibků na mém krku podlomila. Cítil, jak padám dozadu, chytil jsem se proto Harryho. Ten to ale rozhodně nečekal, zrovinka se věnoval tvorbě spoustě znamínek lásky na mém krku. Zapotácel jsem se s ním a v příští vteřině jsme už oba padali k zemi mnou napřed.

Jak jsme tak padali, jako by se vše zastavilo. Jakoby, vše ostatní zmizelo v prahu. A ten prach odnesla vichřice. Než jsem si uvědomil přistál jsem na velmi pohodlné posteli. Počkat!!! Postel?!? Kde se tu vza-ale to už mě zajímalo něco úplně jiného. Konkrétně velmi šikovná ruka jednoho (opravdu jen jednoho) zelenookého Nebelvíra – ten se mi opět vášnivě tiskl svým kolenem na klín. Na celou místnost, teď už i nově vybavenou obrovskou manželskou postelí, jsem hlasitě zaskučel. To vzrušení se už nedalo vydržet. Harry vypadal, že je na tom úplně stejně.

Přetočil jsem se nad Harryho a obkročmo se na něj posadil, aby si byli co nejblíže. Naše kůže byla zahalena už jen boxerkami. Naklonil jsem se na něj, ale když mě chtěl políbit uhnul jsem a tím jsem ho jen více frustroval. Jeho ruce, které doteď spočívaly na mých zádech, bleskurychle sesunul níže přímo k lemu mých boxerek. Zašklebil se, když jsem se k němu tentokráte já natáhl pro polibek, a on ještě dříve, než mi s úšklebkem na jeho krásných rtech vyhověl, jen zlověstně zachraptěl, pamatuj si, Draco, jak jsem na tebe hodný. A ty bys jen provokoval... Poté konečně přitiskl své sty na ty mé a zároveň jeho velké dlaně sklouzly na můj zadek chránění už jen zelenými boxerkami. Zavzdychal jsem do polibku, To jej samozřejmě ještě více povzbudilo. Jeho ruce zabloudily ke gumě na mých boxerkách a jemně pod ní vsunul své netečné prsty.

Pak už jen pod lem gumy vsunul celé dlaně, každou důkladně zmáčkl jednu půlku. A kdyby jenom to. Harry, i přes to, že byl pode mnou, uvězněný mezi mými boky a postelí, vyzařoval jasnou dominanci. A já se milerád podřídil.

Můj Nebelvír si mě jednou rukou přitáhl blíže za zátylek a ta druhá se, ani jsem nepostřehl kdy nebo jak, přesunula na lem boxerek a jala se je stahovat. Tady to už Harry nevydržel a povalil si si mě pod sebe, aby mohl konečně stáhnout ty otravné boxerky. V moment, kdy to udělal jsem cítil, jak se mi tváře rozhořeli rudou snad ještě více. Abych to co nejlépe zamaskoval sjel jsem také svými rukami na jeho lem boxerek a sundal je taktéž. Nadzvedl se, aby mi to šlo lépe a já se náhle ocitl tváří tam, odkud jsem mu právě ty boxerky sundal...

481 slov.