Nezastavitený

Kapitola první

Ahoj, budu se snažit moc nevykecávat, sama to nemám ráda, takže jen aby jste si počkali na akci, začátek se může trošku táhnout ale... No uvidíte sami. Zadruhé, hezké počtení, plus za jakékoliv reakce budud moc věčná.

Moje úvahy, poslední dobou jen o něm. On. Ten věčně opěvovaný Brumbálův zlatý chlapec. Co jsem pak já? Ty věčně rozčepýřené vlasy, úplný můj opak. Co bych dal za to, abych se mohl cítit takhle krásně svobodný. Ty úžasně zelené oči. Takovou zelenou jsem ještě nikdy neviděl, přirovnám ji snad jen ke smaragdům, ale stačí to? Tu jiskru nemá ani ten nejkrásnější smaragd. Jen kdyby v nich nebyla ta nenávist nebo znechucení. Ale to se nestane, nemůže. Jak by taky mohlo. On je přeci on, a já? Vždyť mě už pět let nenávidí. Já jeho jen čtyři. Začal jsem ho brát úplně jinak, když ho Umbridgová chtěla mučit cruciatem, ten pohled v jeho očích, ty zkroucené rty. Byl jsem moc zbabělý, moc na to abych k němu přišel a umlčel ty jeho rty těmi mými. Moc zbabělí na to jen se pohnout. Zkrátka jsem nasadil svoji masku. Tu, kterou mě učí od doby co si pamatuji. Nikdy ji nesmím sundávat. Možná jen Blaisem, někdy Pansy.

Vždyť já jsem zmijozel – úlisný, zrádný vždy vše dělám jen pro sebe, ale jemu bych se věnoval. On je přeci můj nebelvír. Jen můj. Poslední dobou se kolem něj motá ta zrzavá holka. Jak já ji nesnáším. Jak se s ní může bavit, jak se vůbec může bavit třeba i s Grangerovou. To asi nikdy nepochopím. Vždyť je jim všem tak hrozně oddaný, věrný. Byl by věrný a oddaný i mně? Já bych mu to oplatil, jak to umím jen já. Sakra, jak já ho potřebuji. Ty jeho rty, jaké by to bylo cítit je na svých a vědět, že on chce přesně to, co chci já? Vědět, že celé noci nespí tak jako já, protože na mě neustále myslí. Jeho ruce v mých vlasech, a ty moje v jeho. Jaké má asi vlasy na dotek? Určitě jemné jak hedvábí. Má sice roztomilé vrabčí hnízdo už teď, ale jak by asi vypadalo po pár hodinách strávených v posteli se mnou? To by byl pohled za všechny prachy... Počkat to je nápad! Koupím nějaký silný lektvar touhy, ale no co si to nalhávám. Chci, aby on mě chtěl. S lektvarem by to nebylo ono.

Už snad žárlím i na Pána Zla. Vždyť se o něm Harrymu pořád zdá, sice jsou to noční můry, ale co bych já dal za to abych byl v jeho snech. A ne ta malá Weasleyová! Ale zas v nočních můrách bych být asi nechtěl. Co třeba takové mokré sny našeho hrdiny, to je jiná. Co kdyby se jí něco stalo. Ano to je lepší nápad. Stane se jí nějaká malá ,,nehoda,, náš milovaný hrdina ji bude chodit navštěvovat na ošetřovnu, kde budu já. Když jsem psal madame Pomfreyové nevěděl jsem, že to bude takové vzrůšo. Teď jen tu malou ,,nehodu,, nějak nachystat, aby mě nikdo nepodezříval. Počkat, už to mám – Pansy. Nedávno si mi hrozně dotěrně stěžovala, že se jí ztratil její oblíbený lak na nehty. Jakou říkala že to měl barvu? Pomerančová? Grapefruitová? No jasně mandarinková. Ježíši kam na tyhle jména furt chodím, a proč si to sakra pamatuju?

Dobře, takže už jen jedno malé kouzlo - clavus persicum. Tak, teď už jen zařídit, aby Pansy viděla její nehty. „Hele Pansy?" „No, co je zase Draco?" Zeptala se Pansy otráveně, což je dobré znamení, ještě nenašla ten lak. „Všimla jsi si co má ta malá zrzavá Weasleyová za nehty?" „Draco proč by mě sakra – ta malá šmejdka. No já jí ukážu." A začala horečně listovat v učebnici Obrany proti černá magii. „Aaaa, tady to máme – taedet valde." Zašeptala nenápadně Pansy. 

Zrzka najednou začala ječet a po celém těle se jí začaly objevovat dosti nechutné boláky. Profesorka McGonagallová si toho hned všimla a důkladně se rozhlédla po celé Velké Síni. No nikoho podezřelého si nevšimla, neboť Pansy měla zas v krku Blaisův jazyk. Jako taky by si s tím mohli počkat někam do soukromý, i ten přístěnek na košťata minule byl lepší, ne že bych je sledoval, ale když váš nejlepší kámoš najednou popadne Pansy a odvleče jí přímo před zraky ostatních právě tam tak to ani nevědět snad ani nejde. Pokud teda nejste Potter a nejedná se o Grangerovou a Weasleyho.

No, Minnie, jak s oblibou přezdívám McGonagallku se radši zvedla a nechala zrzku odlevitovat na ošetřovnu. Teď už jen dosnídat a hurá na ošetřovnu. Dneska je totiž sobota a já se domluvil s madame Pomfreyovou. Dneska by jí měl pomáhat na lůžkovém oddělení, no zkrátka ideální příležitost. 

Koment nebo hvězdička fakt potěší.

785 slov