Kapička maličká
stéká ti po ruce
Jak řeka teploučká
dobývajíc' tvé křehké srdce.
Mísíš ji s inkoustem,
na bílém papíru,
Vytváří obrazy,
plné nečekaného údivu.
Jen hlavou zatřepeš,
nevěříš očím svým,
Jediné co vidíš,
spásu, smrt a smír.
