Sněhobílá dívka

Prolog

     Zakrvácená dívka utíkala tmavým hustým lesem, aniž by věděla, kde se zrovna nachází a jakým směrem se ubírá. Za sebou slyšela hlasité, ale mrštné kroky svého pronásledovatele. Co chvíli se musela zastavit, aby nabrala dech a sílu. Po dlouhé době se ji konečně podařilo utéct z věznění, ale vybralo si to svou daň. Byla slabá, vyděšená a nemocná. Sice netušila co, nebo kdo, ji pronásleduje, ale věděla, že nesmí ani na chvíli polevit. Že musí doběhnout do bezpečí a varovat všechen lid. Na chvíli si dovolila pohlédnout na hvězdnou oblohu a zavzpomínat na minulost. Jak ji všichni milovali a jak je ona bavila. A na svoji rozkošnou mladší sestru. Doufala, že ji panovník Železné země také nedostal. Ne. Nesmí přemýšlet. Musí běžet.

................

     Nešťastná dívka se dívala z balkónu na hvězdy a doufala, že se její přání splní. Na jeji vlasy padaly sněhové vločky. Doufala, že se její sestra vrátí. Už to byl přece rok, co ji zlý panovník Železné země unesl. Už rok ji rodiče předhazují, že to měla být ona. Že to ji měl unést. Ne jejich dokonalou Claire. Tu chytřejší, hezčí, vtipnejší a zkrátka dokonalejší dceru. Na tu nenávist v jejich očích si už ale dívka zvykla. Ale na to, že tu není její Claire ne. Na to si nezvykne nikdy. Připadala si bez ní prázdná. Pomáhala ji se vším. Udržovala konverzace, bavila ostatní a tak si nikdo ani nevšiml, že to její sestra neumí. A teď? Samozřejmě  že na všech sešlostech je jen ticho a smutek. Že na ni všichni pohlíží s ještě větším odporem.

.................

     Rozlícený panovník Železné země nemohl uvěřit, že jeho vězeňkyně uprchla. Nechal si zavolat veškeré vojáky, kteří ji hlídali a tvrdě je potrestal. Mezitím přemýšlel, jak ji získá zpět. Byla přece velice cenná. Přecházel dlouhými kroky po pokoji a snažil se nevybuchnout. Věděl, že vedlejší království už pod palcem nemá, ale nedařilo se mu přijít na to, jak ho i tak udržet v šachu. Jestli se dívka dostane až tam, a on věděl, že jestli ji nechytí, tak se tam dostane určitě, tak může propuknout válka. A to pořádná. Sněhová země má totiž na své straně i tu Lesní a ta nenechá nic náhodě. Jakmile uvidí, že má Sněhová země problémy, tak bez meškání vyrazí na pomoc. A to panovník samozřejmě nechtěl.

.................

     V malé vesničce v hlubokém lese Lesní země spal v malé hospůdce kupec se synem. Rok co rok jezdí  křížem krážem zemí a prodávají zboží. Domov nemají. Vystačí si s hospůdkami, krčmami a jinými místy, kde se dá spát. Oba doufají v lepší zítřky. Lidé se bojí války a odmítají utrácet peníze za jejich zboží. Oni to chápou, ale nevědí co dělat. Nic jiného nemají. Kupec nic jiného ani neumí. Už dlouho ale uvažoval, že nechá syna jít, aby se naučil něco jiného. Ať nežije s ním v bídě. Vždyť kolikrát nemají ani na chleba. Synovi je přece už  dvacet. A on sám už není nejmladší. Táhne mu už na padesát.

     Kupec záchrápe a převalí se na druhý bok. Za okny už svítá. Zítřek nese spousty překvapení a těžkostí.

_________

Ahoj.
Toto je můj 1. příběh A tak nevím jestli to nějak dopadne.

❤ Betysek4 ❤