6. kapitola 2. část

41 1 0
                                    

A jupiiií

Docela mi to pomohlo sice nic víznamného to nic nebylo.

V jedny lajně druhý srub ale ještě více poničení jakoby po boji. A bylo to v dosahu kde holky vytvářeli vzduchovou bublinu. Aha už jsem to pochopila on se nikdo pokusil zničit vyrábění bubliny.

A to je pravidlo když se nikomu podaří zničit vyrábění musí jje stvořitelé následovat. Takže vlastně zase nemám nic .Vrátila jsem se do chatrče kterou jsme dříve objevili s holkama. A bylo mi tam strašně smutno ,dokonce jsem i chvíle má brecela. No jo no. Ale co budu dělat? To vážně nevím odpověděla jsem si sama v samotě a skoro opuštěném pustém lese.Ale ne říkala jsem si já jsem určitě někomu náležela le komu? To jsem právě měla zjistit v té chatce co vypadala jak po boji.

Ale boji se tam t.Nechce se mi tam jít ale pro holky to udělám.

Cestou jsem musela pár zvířat zabít protože jsem potřebovala už potravu neboli krev. Přišla jsem na místo a začala jsem hledat v troskách staré a plísní prolezlé místo a zjistila jsem že ta chatrč tu původně neměla vůbec stát. A že holky ještě neumřeli ale ti zlí lidé mají prej kříž. Chtěla jsem se vrátit ale moje stará chatka už tam nebyla a najednou zmizely i ty trosky né zakričela jsem už jsem zase ty prokletý magii která mně ovládá naletěla.

Broken heart [pozastaveno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat