Forgotten

Chapter 5

Píseň vedle:)

Celý vyřízený jsem se vrátil na pokoj s kluky a v hlavě si přehrával scénku mezi mnou a jí. Jsem vůl, celé jsem to zpackal, a kdyby mi někdo řekl před třemi lety, že se tohle stane, vysmál bych se mu do obličeje. Jak se tohle všechno mohlo jen stát? Mně?

Frustrovaně jsem si prohrábl vlasy a vzal nejbližší polštář, který ležel na posteli a zabořil do něj obličej a z plných plic do něj řval, jak moc velký debil jsem. Nechal jsem průběh mým emocím volně plynout. Přál bych si mít teď po boku mého největšího nepřítele a nechat se jím zmlátit na miliony kousků. Zasloužím si to.

***

Viděl jsem ji opírající se o most. Vyřazovalo z ní tolik energie, řada bílých zubů na její tváři bylo to nejjasnější, co jsem kdy viděl. Byla šťastná. Ale ne díky mně. Ze zadu jí objímal <jakožto pro mě> pan neznámý.

Žárlil jsem. Byl jsem na sebe naštvaný. Měl jsem sto chutí k nim přijít a vrazit mu do tváře za to, že Cherrie je moje. Jenom moje. Ale neměl jsem na to sebemenší právo. Nepatřila mně, ale jemu. Zlost se ve mně vařila, až se svět kolem mě začal třást. Nevěděl jsem, co se to semnou děje. „Nashi. Nashi!“

„Nashi probuď se!“ Někdo se mnou třásl, díky čemu jsem rozlepil své oči. Srdce mi bušilo, celý jsem se potil. Co se to stalo? Na svou otázku mi odpověděl Cameron s vystrašeným pohledem na mě.

„Řval jsi ze spaní, co se stalo?“ Promnul jsem si tvář a podepřel se rukama, abych měl lepší stabilitu se posadit na kraj postele. „Jenom zlý sen, je to v pohodě.“ Mávl jsem rukou a on s přikývnutím odešel. Byl to určitě jenom sen, nebo se to stalo i ve skutečnosti? Je tohle vůbec možné? Už blázním.

Ještě dlouhou chvíli jsem civěl před sebe, abych si to v hlavě urovnal a následně se postavil z postele a přemístil se do koupelny, kde následovala ranní hygiena. Poté už zbývala jen snídaně a další <pro mě> po zbytek dne, nudný den.

Akorát jsem vyšel z koupelny, tak pokojská za sebou zavřela dveře. Všichni kluci byli šťastní bez sebe na pohled jídla ležící na stole. Všichni už se ládovali jídlem, jen já tam seděl v tichu a zíral na koberec. To ale musel někdo přerušit, byl to Cam, kdo si všiml toho, že jsem celý nesvý.

„Kámo, relaxuj a už na to nemysli.“ Poplácal mě po zádech a opět se zakousl do své rozdělané snídaně. Ví, jak se cítím a myslím, že i on se trochu cítí provinile. Předpokládám, že každý na tomhle pokoji se teď cítí úplně stejně jako já, jenom se kryjeme za svou tlustou maskou a nedáváme to najevo.

Rozhodl jsem se tedy, že to prozatím nechám plavat a dám si konečně snídani. Zakousl jsem se do horkého toustu, když do toho se vložil Matt „Co kdybychom dneska natočili nový video kluci? Už jsme dlouho nic nepřidali a byla by to docela sranda.“ Na tváři se zjevil jeho úsměv s několika křivýma zubama a všichni přikývli na souhlas.

„Fajn, obstarám jídlo a vy obstarejte kameru, uvidíme se za půl hodiny.“ Všichni kluci až na Cama se zvedli a při odchodu z pokoje dělali hrozný hluk. Dveře se za nimi zavřely a následně panovalo v této místnosti hrobové ticho. Podíval jsem se na Cama, který se díval na mě.

„Co se včera stalo u Cher?“

„Dopadlo to katastrofálně, ani se neptej jak, prostě jsme to všichni posrali.“  Následoval dramatický povzdech a v takovéhle pozici jsme zůstali, dokud se nevrátili kluci s plnýma nákupníma taškama.

„Utratili jsme 600 dolarů.“

„Jo a přepadly nás nějaké holky.“

„Jedna se mě pokoušela políbit, ale zdrhl jsem jí, vážně jsem z ní měl strach.“

A pak jsem se zasmál. Po čtyři a dvaceti hodinách. Nebýt těhle idiotů, jsem teď troska bez smyslu života. Cam tleskl rukama a a všichni jsme šli připravovat na nové video.  Matt nastavoval zrcadlovku na statif a Carter si upravoval svůj účes. „Ten gel ti bude k hovnu Cartah.“ „Proč?“ „Protože, to je jedno, jdeme natáčet!“ Zakřičel Taylor a všichni jsme si sedli na postel.

„Takže čau všichni, vítáme vás u nového videa….“ Házeli jsme po sobě jídlo, dělali různé challenge jak v jídle, tak i ve své dovednosti, byl to jakoby útěk od reality a konečně jsem byl alespoň na chvíli šťastný.

Pozdě večer už všichni byli na svých telefonech, Matt a Cam stříhali naše nové video a ani já jsem nebyl výjimkou. Surfoval jsem na twitteru, odpovídal fanouškům, followl jich stovky a pak narazil na jeden světoznámý tweet. Byl od Kiana, pokud nevíte kdo to je, je to jeden z mých dobrých kámošů, poznali jsme se před více než půl roce a natáčeli spolu pár videí. To co jsem ale viděl mě zasáhlo do srdce. Začaly mě pálet oči, dech se mi rapidně zrychlil a ruce se mi klepala. Co to má sakra být?! To nemůže být možné! Kdy se ti dva stihli poznat? Kde? Jak dlouho už se znají?

Doprdele! Doprdele! Doprdele!

Ten bastard s Cherrie, MOJÍ CHERRIE.

Oba dva byli na fotce šťastní, Kian měl jeho typický nechutný úsměv a Cherrie měla položenou svou hlavu na jeho rameni. Vypadala……. šťastně.

A najednou mi to všechno docvaklo. Ten sen, byl jako skutečný, bylo to něco jako varování, nebo ne?

Každopádně, posral jsem to, a myslím to doslova. Tahle holka mi už nikdy neodpustí.