Chapter 4

1K 69 6
                                    

V multimédiích máte fotku Kiana Lawleyho, představte si ho akorát s blonďatýma vlasama :)

Píseň vedle :)

CHERRIE'S POV

 Musela jsem kvůli Kianovi vstávat o 3 hodiny dříve než obvykle, abych se pečlivě připravila. Nechtěla jsem se ztrapnit a provést nějaký skandál před tak sexy klukem, jako je Kian.

Dnes jsem ve sprše strávila půl hodiny nad mydlením vlasů a těla, zuby si čistila dvakrát pro jistotu, a oblečení mi trvalo vybrat nejspíše padesát let.

Teď tu stojím před nákupním centrem, kde máme mít sraz, celá roztřesená a nesvá. Každý atom mého těla je nervózní, mé srdce rapidně bije neskutečným tempem a dnes, už asi po sté si koušu dolní ret.

Svůj pohled jsem zvedla od mých bílých conversek a podívala se nahoru. Z dálky jsem už viděla ty krásné, blonďaté vlasy, dlouhé nohy a duhové tričko. O několik minut později se dostal do mé přítomnosti a oba jsme stáli naproti sobě.

Vyměnili jsme si úsměvy a objali se. Musela jsem si kvůli jeho výšce stoupnout na špičky, abych ho mohla jakž takž obejmout. Hlavu jsem položila do záhybu jeho krku a nasávala omamnou vůni jeho trička.

„Krásně voníš.“ Od slasti jsem zavřela oči a můj úsměv se roztáhl ještě více. Ještě, že mě nevidí. Od zachichotání jeho hruď zavibrovala a nejspíše položil hlavu na tu mou. „Děkuji, tobě zas krásně voní vlasy.“ Pro lepší efekt se nadechl tak, abych to slyšela, a oba jsme se zasmáli. Při vzpomínce na dnešní ráno co jsem prováděla s mými vlasy se musela usmát.

Po pár sekundách jsme se odtáhli a dali se do kroku směrem neznámo. „Co třeba si zajít na oběd, mám docela hlad.“ Kian si pohladil břicho a rty zformoval tak, aby se mračil. „To zní bezvadně.“ „Super, takže držíš nějakou dietu nebo nějak tak?“ Zamračila jsem se nad jeho otázkou a našpulila rty do strany. „Myslíš, že bych držela dietu, když chodím do Taco Bell?“ Zasmál se a přikývl. „Pravda, takže jdeme do Taco Bell.“  Než jsme došli k známému podniku, stihli jsme se navzájem poznat jako například kolik nám je, zda máme sourozence, odkud pocházíme a další.

Už dobrou půl hodinu sedíme v restauraci a smějeme se každé blbosti, kterou řekneme.  „Co kdybychom si zahráli dvacet otázek?“ Pobídl Kian. Zvedla jsem pohled od stolu a podívala se mu do očí. „Dobře, ale žádné sexuální otázky.“ „Fajn.“ Mykl rameny a opřel se lokty o stůl.

„První otázka. Co děláš, když nemáš co dělat?“ Zamyslela jsem se nad jeho otázkou a netrvalo dlouho, abych našla tu správnou odpověď. „Buď jím, spím, nebo koukám na tvá videa, můj nový a nejoblíbenější koníček.“ Mrkla jsem na něj a oba jsme opět vybuchli do hlasitého smíchu. „Jsem amatér, ale ty, Cher, bys měla taky začít, hodíš se na to.“ Opřela jsem se o sedadlo a zasmála se. „Ne děkuji, teď jsem na řadě já. Měl jsi někdy holku?“ Zdálo se, že ani nepřemýšlel nad odpovědí a hned mi na mou otázku odpověděl. „Ano měl, naposledy v sedmé třídě a ty Cher, měla jsi někdy kluka?“

„Nikdy jsem neměla kluka. A co ty Kiane, měl jsi s ní někdy něco?“ Na tváři se mi zjevil úšklebek čímž Kian vrtěl hlavou. „Říkali jsme, žádné sexuální otázky.“ A právě v tuhle chvíli jsem zrudla jako rajče. Bože, už ráno jsem si říkala, že se nesmím ztrapnit a zrovna teď se to stalo. Poškrábala jsem se na hlavě a složila obličej do dlaní.

„Právě teď jsem se ztrapnila před nejvíc sexy klukem na této planetě.“ Jakmile jsem tato slova vypustila z úst, trhla jsem hlavou ke Kianovi a zamračila se. „Proč já mám takové štěstí a přemýšlím nahlas?“ Povzdechla jsem si a opřela si hlavu a pěst.

„Jsi roztomilá.“ Usmál se na mě a upil si z coly. Mezitím, co já se červenala a sledovala jeho činnost, jeho oči neodtrhly pohled ze mě a mé nervozity, kterou jsem dávala velice jasně najevo.

Ani jsem si nevšimla, že přestal upíjet ze svého kelímku s colou a vyndal svůj telefon. „Měli bychom si udělat fotku, možná dvě nebo tři.“ „Nebo čtyři.“ Zasmál se a svoji židli si pošoupnul blíže ke mně. „Selfie, duckface, sýr, mračící obličej, peace.“ Po každé jsme udělali nějaký vtipný obličej a smáli se jako děti.

„Tuhle bychom měli dát na twitter.“ Ukázala jsem mu fotku, kde jsme se oba usmívali. Na fotce jsem měla položenou hlavu na jeho rameni, a kdybych byla fanynka Kiana Lawleyho, myslela bych si, že Cherrie Anderson chodí s tímto sexy klukem. Zas tak si nefandi Anderson.

Po deseti minutách jsme se rozhodli, že opustíme Taco Bell, náš oblíbený podnik a udělali si menší procházku po pláži. Bylo to tu krásné. Začínal západ slunce, vlny byly silnější než ráno, děti hrající si pískem poskakovaly kvůli studené oceánské vodě a já po boku Kiana Lawleyho se nepřestávala usmívat.

Měla jsem z tohohle dobrý pocit. Měla jsem pocit, jako bychom se znali léta, mohli si říct cokoli, aniž by nás ten druhý ponižoval, cítila jsem se prostě svá.  Mé myšlenky, či obrázky, které jsem si představovala v hlavě byly tak šílené, že to slovy nejde vyjádřit. Měla jsem nutkání ho políbit, nebo si obmotat ruku kolem jeho pasu. V tom mě ale něco probudilo.

Ucítila jsem něčí ruce, které se obmotaly kolem mého pasu. Vážně se právě toto stává mně, jakožto holce, která nikdy neměla takové štěstí, Cherrie Anderson?  Zalapala jsem po dechu a mé srdce začalo bít o sto šest. Cítila jsem ho až někde v krku, nevěděla jsem jak zareagovat.

„Vidím, že jsi trochu nervózní.“ Už po druhé jsem zalapala po dechu a podívala se na něj. Usmíval se, vypadal vážně šťastně. Bylo to mnou? Bylo to tím, že mě dostal do takových rozpacích a mně se před ním podlamují kolena? Nevím nic, v hlavě mám prádno a jediné, na co se mohu soustředit je to, že jeho ruka je okolo mého pasu.

Sklopila jsem pohled a zakuňkla. „Víš, nikdy se nikdo ke mně takto nechoval a nechci tenhle krásný okamžik nějak zpackat, takže jestli něco vypustím z pusy špatného nebo něco udělám hrozného a nebo bych-“ „Nic špatného neděláš, naopak, líbí se mi to.“

„Co se ti líbí?“

„To, jak se v mé přítomnosti červenáš, stále se chichotáš, vždycky zastrkáváš své vlasy za ucho a nenápadně se na mě díváš.“ Opět jsem se červenala. Tentokrát jsem si své rozhořené tváře schovala do dlaní a nepřestávala se usmívat. Ale někdo mi to nedovolil a sundal mé ruce z tváří.

Jeho oči se upíjely do těch mých a jeho obličej se pomalu přibližoval k tomu mému. „Jsi nádherná a to, že jsem první, kdo ti takto skládal a bude nadále skládat komplimenty si cením, Cher.“ Jeho oči tikaly z mých očí na mé rty a takto dokola, dokud jsem neucítila jeho horký dech na tváři. Pokud jsem říkala, že mé srdce předtím bilo o sto šest, tak tentokrát bije milionkrát rychleji.

ForgottenKde žijí příběhy. Začni objevovat