Hej Doktore!

3

Lola seděla na své posteli. Netušila, že po pár hodinách se jí bude stýskat po její malé sestřičce. Proto vytáhla papír a pero. Chtěla jí něco napsat. Bude pryč dlouho.

Když už byla u toho jak poznala Jamese otevřely se hlučně dveře. Do pokoje vešly dvě holky. Bavily se mezi sebou, ale Lola jim nic nerozuměla. Snad němčina? Pomyslela si.
Jakmile jí uviděly přeply na angličtinu.
,,Ahoj já jsem Ema." natáhla k ní ruku malá blondýnka.
,,Lola." stiskla jí ruku.
,,Moje jméno je Anna." řekla koktavě zrzka. Její angličtina byla hodně kostrbatá.
,,Ráda vás poznávám holky. Jak pro ně jste užitečné vy?" zeptala se s úsměvem Lola.
Ema se musela usmát, protože Anna na sedící dívku zírala s otevřenou pusou.
,,Jsme zdravotní sestry, kdyby toho bylo moc budeme pomáhat." vysvětlí Ema.
,,Poprvé?" zeptá se ještě.
,,Anna poprvé a já už po třetí." pousmála se.
Lola schovala dopis do své knihy o šití. Anna si sedla na postel a začala se vybalovat. Mezitím spustila na Emu něco tou jejich řeči. Mladá doktorka taky zůstala koukat. Moc jim nerozuměla.
,,Anna neumí anglicky?" zeptala se když si sundala svetr.
,,Umí, ale ne tak jako já nebo ty." usměje se Ema.
Stále se usmívala. Lola si v tu chvíli uvědomila, že smích je tu ta nejdůležitější zbraň před smutkem.
,,A vlastně, jak ses tu vzala ty?" zeptá se Ema.
,,Úplnou náhodou." pokrčila Lola rameny.
,,Ne vážně řekni to." dotírala.
,,Utíkám před sebou a do armády to bylo nejrychlejší." řekla.
,,Jasně, takže další doktůrek co hledá sebepoznání a myslí si, že tady je to nejlepší." zazubí se.
Lola na ní zůstala hledět. Netušila, že si tohle myslí o holce co zná tři minuty.
,,Takhle zle jsem to nemyslela." protočila oči.
Lola se pomalím krokem vydala ke dveřím.
,,Ale podle toho jak si to řekla tak ano myslela." odcekla a zmizela na chodbu.