S křikem jsem se probudila ve své posteli. Už zase ta noční můra. Pořád mě pronásleduje. Vstala jsem z postele a vyrazila do koupelny. Po dvaceti minutách jsem konečně opustila pokoj. V šatně jsem si vybrala:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Šla jsem dolu do kuchyně pro jídlo a rychle vyběhla ven. Asi si říkáte jak můžu chodit po slunci. Díky mému prstenu, který jsem dostala jako dárek ke svým jednadvacátým narozeninám.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Pracuji v malé kavárně jménem,,New Time." A stojí hned naproti Avengers Tower. Vešla jsem dovnitř kde na mě už čekala kamarádka Soňa. ,,Ahoj Elí! Kdybys přišla o deset minut později, tak by jsi dostala pořádnýho zprda." Usmívala se Soňa. ,,Nojo vždyť už jsem tu. Tak dnes mám venkovni stoly jo?!" ,,Jasně!" Hodila po mě zápisnik i s mou zástěrou. Tak šup do práce. Dnes jsem měla směnu do šesti. Skoro celou směnu jsem se koukala na hodiny a počítala minuty do konce. Ke konci směny jsem se upřeně koukala na hodiny a čekal už zbývá jenom třicet minut.,,Tak běž." Houkla na mě Soňa. Nechápavě jsem se na ni koukala. ,,No běž! Vidím jak se upřeně koukáš na ty hodiny a tak mě napadlo že máš nabitý program. Tak šup než tě uvidí šéf." Usmála jsem se a co nejsilněji objala.,,Dík." Rychle jsem si sundala zástěru a vyběhla ven. Abych ujasnila situaci jsem pouliční závodnice. Už jsem byla doma a vběhla do garáže kde na mě už čekal můj miláček.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nasedla jsem do auta a vyjela vstříc zábavě.
Na místě: Se smykem jsem dorazila na místo. S hlasitým motorem jsem projížděla skrz dav. Zaparkovala jsem vedle nějakého červeného lamborgina. Povzdechla jsem si ,,jdeme na to". Vystoupila jsem a rázným krokem jsem došla k Eatnovi k šéfovi téhle zábavi. ,,Čau Eatne. Jak se máš?" Otočil se ke mně a úsměvem. ,,Čau queen. Měl bych se dobře kdyby tu byl nějaký pořádný závodník. Tak doufám, že budeš dnes závodit." ,,Jasně, že váhaš. Aspoň ukážu kdo je tu královnou silnic. Tak za chvíli na čáře?" ,,Jasan, už se těším." S úsměvem jsem se otočila a zamířila ke svému miláčkovi. U svého auta jsem, ale uviděla nějakou partu debilů. Tak jde se do práce. ,,Hej, debilové okamžitě vypadněte od mého auta." Všichni se na mě otočili. Jeden z nich se ke mě s úšklebkem rozešel. ,,Čau kočičko. Tebe jsem tu ještě neviděl." A zkoumavím pohledem si mě prohlížel. ,,Ale musím přiznat jsi kus." A s úchylným pohledem se ke mně přibližoval. ,,Radši se ke mně nepřibližuj. Vůbec nevíš s kým si zahráváš. Mohlo by tě to stát ktk, nebo při nejhorším tvoji čest." Celá ta jeho banda se zasmála. ,,Ou kočička má drápky. Co kdyby jsme naši kočku uklidnili." A začal se ke mně, už rychle přibližovat. Když byl u mně, tak se začal napřahovat pěstí. Já, ale byla rychlejší uhla jsem na stranu a loktem jsem ho praštila do žeber. A heknutím trochu poodstúpil. Ale já jsem nečekala s pěstí jsem ho praštila do hlavi. A nakonec jsem ho kopla mezi nohy a strčila. Na zem spadl jak pytel brambor. Všichni na mě koukali překvapeným a vyďešeným pohledem. ,,Tak někdo další? Nikdo? Dobře a teď vypadněte!" S výtězním úsměvem jsem si nasedla do auta a vyrazila ke startovní čáře.
