Když pomalu usínáš,
láska na hrudi tě tíží.
Na jeho tvář vzpomínáš,
ve tvých snech ta tíha mizí.
Vždy když se probouzíš,
víš, že byl to jenom sen.
A sny s ránem odchází,
je čas přežít další den.
Nutíš se usmívat,
krok za krokem kladeš,
Víš, jaké je umírat,
bojuješ o každý nádech.
Sedí ti na plicích,
tvá láska tě dusí.
V těch okamžicích víš,
proč každý jednou zemřít musí
ČTEŠ
Básnířka, filozof a iluzionista - BÁSNĚ
PoesíaSoubor básní z mého příběhu Básnířka, filozof a iluzionista... Pro případ, že se vám třeba nějaká básnička zalíbila a rádi byste se k ní někdy vrátili bez nutnosti listovat v původním příběhu.
