Unforgettable

005

Marcus
Ráno jsem se probral a nechápal jsem proč spím na gauči.
Asi jsem usnul u telky, řekl jsem si pro sebe. Když jsem šel do koupelny udělat ze sebe člověka, měl jsem namířeno do Abbyineho pokoje. Nechtěl jsem jí probudit, tak jsem opatrně otevřel dveře, zastavilo se mi srdce..o-ona tady není!! Rychle jsem prohledal celý její pokoj a nalsledně i celý dům a zahradu. Ona nikde nebyla. Ona utekla? Kam?? a proč?? I když jsem jí znal sotva den, tak mi nebyla ukradená, ba naopak, bál jsem se o ní. Snažil jsem si vzpomenout na to, co se mohlo včera odehrát. Počkat! Pamatuju si že mi psal Tinus ať se stavím za ním do BARU!Proto jsem se probudil na gauči! J-já B-byl n-nametený... Neee jen to ne! Ja jí něco udělal a ani o tom nevím, protože jsem se jako hovado ožral!!! Abby kde jsi??

Abby
Sedím uprostřed lesíku u jezera a přemýšlím..
Ty slova, ty slova bolely víc než ta facka a to břicho! Od něj jsem to nečekala, nebo jo? nevím znám ho pár hodin, takže jsem od toho neměla čekat
něco lepšího, vlastně byla jsem na to zvyklá, asi jsou všichni takoví! Myslela sis že to bude lepší? Že se najednou najde alespoň někdo kdo tě bude mít rád??? Ani náhodou!! Nikdo mě nemá rád... j-já nikoho nemám! Nevím co budu dělat!? A Marcus? Ten je určitě rád že už tam nejsem, přece jen jsem nicka, která nikoho nezajímá! Proč by taky ano že.

Marcus
Abby kdepak jsi?? Hledá tě i policie!! Prosím vrať se.
Zazvonil zvonek... došel jsem ke dveřím a stál tam jeden z policajtů. "Tak co? Našli jste jí?? Kde je?„
"Klid Gunnarsene! Zatím nemáme žádnou stopu, nevíme kde by mohla být, ale pracujeme na tom.„
"Vy pracujete?? Vždyť sedíte na prdeli a nic neděláte jen čekáte než přijde pán bůh a řekne vám kde je" Řekl jsem rozčíleně.
"Dobře to by stačilo, až něco budeme mít zavoláme vám, nashledanou.„
Zabouchl jsem dveře a sjel po nich až na zem. Nohy si přitáhl blíž k břichu a hlavu si opřel o kolena. Je to všechno moje chyba!! Kdybych nebyl takové hovado nic by se nastalo a Abby by byla v pořádku tady! Půjdu jí hledat! Rozhodl jsem se.

Abby
Je asi kolem 11 večer a je tady pěkná zima.
"Abby Abby Abby!!„
Lekla jsem se! Zní to jako MARCUS. O-on mě hledá?? Nevím jestli chci zpátky. Začaly mi téct slzy. Seděla jsem uprostřed lesa a seděla opřená o strom.
"Abby Tady jsi panebože. Ani nevíš jak jsem se bál.„
Přibližoval se ke mně, myslel si že když mě našel už je všechno v pořádku... ale já se postavila a utekla. "Abby stůj!!„ Slyšela jsem ho křičet, ale nezastavilo mě to a běžela jsem dál.

Marcus
O-ona mi utekla!? Proč?? Ta představa že jsem jí udělal něco hrozného ach bože. Hned jsem se rozběhl za ní! Po chvíli utíkání jsem se zastavil a nechápal jsem proč utekla. Běžel jsem dál a dál a hlouběji do lesa. Cestou jsem slyšel jak kolem mě probíhají divoké zvířata.

Ahoooj ❤️
Tak je tady další díl, snad se vám líbí a omlouvám se za chyby.