Nedostupná 2

Tak to se tedy snaž

,,Tak a dost, oba dva vypadněte a hned ! Sofie tu může zůstat.'' promluvila sem směrem k těm dvěma. 
,,Myslím, že by jste si opravdu měli promluvit Em.'' řekne Brian zase mým směrem.
,,A já si myslím, že to opravdu není nutné. Hele v práci se budeme vídat až až, takže není nutné aby chodil ke všemu ještě sem.'' úplně sem zapomněla, že tam je Thomas s námi. Uvědomila sem si to až potom co zvolal.
,,Hej, já sem pořád tady.'' 
,,A už jsi taky na odchodu. Měj se.'' řekla sem a začala sem ho strkat ke dveřím. Jenom pokýval nevěřícně hlavou ale ze dveří se vystrkat nechal. Brian byl v těsném závěsu za ním. 

,,Jednou si s ním opravdu budeš muset promluvit ségra. A čím dřív to bude tak tím líp. Sofie jdeme.'' políbí mě na tvář a spolu se Sofií, která přicupitá a obejme mě na rozloučenou odejde směrem za Thomasem. V tu chvíli vím naprosto jistě co udělám. Jdu si to směr telefon a bez váhání vytočím jedno určitě číslo. Věděla sem, že má dneska volno a toho se musí využít.

Když sem se sem přistěhovala tak práce v restauraci nebyla moje úplně první práce. Trvalo než sem našla to co mi naprosto vyhovovalo. A během toho sem samozřejmě potkala i pár lidí, kteří jsou v mém životě doteď a to je Mark. Ano je to kluk ale asi bude stačit když řeknu, že nás oba dva přitahují muži. To na vysvětlenou asi postačí. A díky Markovi sem se seznámila s Christie. Holkou bez filtru, které by jste chtěli zalepit pusu jen by jste viděli, že ji otevírá. Zdálo se to jako nepředstavitelná trojice ale všichni jsme se tak nějak vzájemně doplňovali. 

,,Potřebuji panáka.''zvolala sem když to Mark zvedl.
,,Dobře. Za půl hodiny na obvyklém místě?''zeptal se. Na okraji města byl takový bar, ze kterého jsme si udělali naše místo. Kdykoliv měl jeden z nás nějaký problém sešli jsme se tam a všechno probrali. Byla sem ráda, že se mě na to neptal teď ale to přijde.
,,Jasně. Za půl hodiny.''
,,Dobře, zavolám i Chris. Pa.'' rozloučil se a zavěsil.

Za půl hodiny jsme se všichni sešli vevnitř u baru. Tím, že to bylo ,,naše místo'' tak ani barmanovi nebyla potřeba říkat objednávku. Objednávali  jsme si totiž to samé pokaždé když jsme tu byly. Navíc, momentálně to byl přítel Christie takže ta ho asi důkladně informovala o tom, že přijdeme. 

,,Taak. Co se děje zlato?'' zeptá se mě Mark.
,,Je tady. Je to náš nový kuchař.'' řekla sem a kopla do sebe panáka rumu.
,,Kdo ale ? Počkat...'' jako by to oba poznali a kradmo se na sebe podívají. Jako by oba ztratili slova. Ten kdo prolomí ticho je Chris ale ještě než promluví poprosí Davida, svého přítele o dalšího panáka.
,,Myslíš tam toho hajzla, o kterém si nám vyprávěla, že ti udělal ty hrozné věci? Ten, že je tady a začal dělat kuchaře u tebe v práci?'' jakmile to dořekne sama do sebe kopne jednoho panáka. Ale vodky.
,,Jo přesně ten. A nejhorší je, že Brian je nejspíš na jeho straně.''
,,Nene. Marku co si o tom myslíš ty?'' kývne Chris směrem k Markovi. 

,,No víme co všechno ti udělal. Ale za jedno mu musíme být vděční. Kdyby to neudělal tak by jsme se nepoznali. Ale to je vedlejší. Řekl ti něco ? Určitě si s tebou chce promluvit.''
,,Jo to chce, ale já prostě nevím. Promluvit si s ním můžu ale nechci tu bolest prožívat znovu.'' Mark se na mě soucitně podívá a potom se podívá na Chris a ta řekne něco co sem aji tak nějak očekávala ale i něco co mě donutí se aspoň trochu zasmát.
,,Víš co kočko? Běž si s ním promluvit. Za to nic nedáš. Nikdo ti neříká, že se k němu musíš vrátit a kdyby si to nedávala prostě mu vlep pořádnou facku. Tobě se uleví a on podle mě bude moc dobře vědět za co to bylo.'' děkuji, že mám takové kamarády. V tom se od baru ozve David.

,,Budu se snažit abych ti nikdy neublížil. Tohle zažít nechci.'' všichni se zasmějeme a na to Chris odpoví.
,,Tak to se teda snaž.''