Kočičí Válečníci Temnota vždy přijde

Úvodní kapitola

Plachá hvězda ležela uprostřed tábora na kameni a vyhřívala se na slunci, které jí jemně přecházelo po zádech. Vítr jemně foukal a přinášel sebou vůně přicházejícího jara po dlouhé studené noci.

V táboře se procházelo jenom pár koček. Většinou opoždilí učedníci nebo válečníci, kteří zrovna přišli z lovu a potřebovali si odpočinout. Ranní hlídka se měla každou chvíli vrátit a vystřídá jí odpolední. Na tu vybrala Temnodrápa, Kalnou Oblohu a Dešťového Mraka. Všichni tři byli v táboře a vyhřívali se na slunci stejně jako ona. Po náročném lovu si odpočinek mohli dovolit.

Shromáždění se konalo za pár dní a Plachá už měla pár věcí na Břízový klan. Nemluvě o tom, že na hranicích byl cítit jejich pach až na Dračího klanu území. Velitelka se napřímila. Divoký měsíc bude muset, co vysvětlovat a jestli se z toho bude chtít vymluvit— Plachá hvězda zvedla uši. Něco zaslechla.

V dáli zašelestilo listí. Chvilku bylo ticho a pak z malého průchodu vytvořeného v jakési rostlinné zdi vylezli čtyři kočky. Písečná Tlapa, Prudký požár, Korála a Ohnivý dráp. Plachá hvězda už chtěla pozdravit, když v tom si všimla, co drží Ohnivý dráp v tlamě.
Bylo to malé hnědé kotě se sytě žlutýma očima, který se ihned do ní zabodli a skenovali ji. Plachá hvězda se napjala a dala hlavu na stranu. Bylo velice malé a zesláblé. Jeho srst byla plná chuchvalců a přes oko a hruď mělo jizvu.

„Ohnivý drápe, co je to za kotě?" Plachá hvězda se postavila na všechny čtyři a nakonec ladně seskočila z poradního kamene. Postavila se před všechny čtyři a malé kotě. Ohnivý dráp se napřímil a v odpověď zavrčel. „To kotě jsme našli ve Slunečním lese, ale nemá pach Břízového klanu. Ale pach koček na sobě nějaký má. Zřejmě je ze vzdáleného klanu, ale nevíme jakého... a nevíme jak se tu vzalo." Jeho oči se na chvíli soucitně upřeli na hnědé kotě, ale pak ihned přesunul svůj tvrdý pohled směrem k velitelce. Ohnivý dráp měl pravdu. Z kotěte se linul pach koček z jiného klanu, který pocházel určitě z daleka. A takovéto nedochůdce by určitě trasu nezvládlo. Tímpádem ho tu někdo nechal.

„M-měli bychom ho nechat u sebe... bez péče matky by nepřežilo." Vyhrkla Písečná Tlapa.
Korála přikývla. „Nevinné kotě by nemělo zůstat na pospas smrti."

Plachá hvězda si povzdechla a zahýbala instinktivě vousky. Malé kotě by nemohla jen tak nechat zemřít v lese. Nebo spíš mohla, ale uškodilo by to jak její psychice, tak její autoritě v klanu.

„Dobře ať zůstane. Pruhovka má dost mléka nejen pro své dvě koťata. Ledová kapko, prosím buď tak hodná a odnes to kotě k ní. Vysvětli jí pádný důvod proč." Velitelka máchala celý rozhovor ocasem ze strany na stranu. Co když to kotě bylo vážně z Břízového klanu a právě si vyhlásili válku tím, že ho vzali? Byla to pitomost a věděla, že vymýšlí jakoukoliv věc proto, aby se ho zbavila. Měla strach...

Plachá hvězda zamávala hlavou a zaměřila pohled na Ledovou, která jí ještě něco říkala.

„...co když bude odmlouvat?" Mňoukla konečně tišším hlasem.
Velitelka pokrčila rameny. „Tak hold kotě zemře." S těmi slovy vyskočila na poradní kámen a rozhodla se, že svolá klan. Pruhovka kotě neodmítne - ne pokud kvůli tomu ten malý vyzáblý tvor zahyne. Válečnice vydala až přehnanej povzdech a vzala od Ohnivého Drápa kotě. S ním si to namířila do školky. Některé kočky v táboře už zvedavě vykoukávaly z doupat a poslouchaly celý rozhovor.

Plachá Hvězda se narovnala a hlasitě zamňoukala, aby klan svolala. Ohlásí kočkám novinu a pak pošle Temnodrápa, Kalnou oblohu a Dešťového Mraka na hlídku.

Jen, aby přijetí toho kotěte nebyla chyba..
Jen, aby Břízovému klanu nenaletěla na špek...