Selekce Počátek - ALYSSA YOUNG

Projekt

Jakmile Jasmine dorazí, tak se posadí na volné křeslo nedaleko mne a mile se pousměje:„Takže.. Byla jsem v knihovně a něco málo jsem si zjišťovala, knihovník teda byl dost tichý ohledně minulých akcí a radši mě přiřadil k knížkám, takže naprosto netuším, jak to vypadalo, ale mám nápad," dodala s bločkem v ruce.

„Dobře. Usměji se. Taky trochu nějaký nápad mám, ale je to nedomyšlené, královna má prý ráda duchovno, takže by se to mohlo točit kolem mytologie... Nebo tak. Ale začni. " usměji se zpět a tázavě nadzvednu obočí a pobídnu jí k mluvení.

„Ne mluv, já třeba něco dodám," zaculí se v odpověď.

„Ne v pohodě, mám toho míň, tohle je víceméně vše. Jen pokud bychom chtěly něco z duchovna, tak toho hodně vím... Nějaké knihy jsem i psala na toto téma." podrbu se ve vlasech. Popravdě nemám skoro nic, byla jsem trochu mimo... Přeci jen včera jsem se viděla s princem a pořád jsem z toho jaksi mimo.

„No to je skvělé, to se může hodit," zaculí se Jasmine znovu. "no nic.. Řeknu, co vím. Byla jsem tedy v knihovně a zjistila jsem, že se podobné věci slavily už v minulých letech za úplně jiné vlády. A mám tu dvě možnosti. V daleké Evropě se prý slavil svátek svatých, který se slavil v podobě různého hodování, ale hlavně přestrájení se do kostýmů, které mě teda zaujalo jako nápad nejvíce. Tím bychom se mohly inspirovat,"

   Pohledem projela své poznámky a znovu pokračovala ve svém monologu: „Nebo je tu druhá možnost. V nějaké části našeho kontinentu se dříve slavil zase opačný svátek a to svátek zesnulých. Lidé svolávali celé své rodiny a oltáři plnými jídla, fotek zesnulých a lístečky zvláštních kytek hrazících cestičky, aby se zesnulý při cestě z hrobů za svými rodinami neztratili, je uctívali. Podle mě by to byl skvělý nápad, když má královna zálibu v duchovní. Ale to je jen to, co jsem zjistila z knížek, přitom čtení mne pak napadaly různé nápady, které bychom mohly využít," dodá nakonec.

Zamyslím se: „Takže by celý ples mohl být osvětlen pouze svíčkami, či pochodněmi a kolem ty lístečky, zatmavená okna...” zamyslím se. „Každý by si mohl vzít oblečení, které b  bylo podobné dřívější době. Nic moderního." přemýšlím nahlas. „A ten první nápad... Kostýmy. O tom jsem něco slyšela taky. Ale mám pocit že to napadne víc lidí. "

Přikývne při mém poslednímu dodatku. „Já bych se spíše držela tou dřívější dobou - těmi kostýmy. Po cestách od vchodu by na zemi na nějaké straně mohly vést nějaké ty okvětní lístky sem tam osvětlené zadělanými svíčkami, aby žádné vážené dámě neschořely šaty. Vedly by do různých směrů dle barev potom rozděleny do sálu, na záchody a nevím kam ještě by veřejnost mohla." přizná, ale pokračuje ve sdělování nápadů. „Někde by i mohl být oltář, třeba u obrazů předků, kde bychom jim mohli vzdávat holt.. Aa nakonec by dívky ze selekce mohly být rozděleny hezkými věnečky s namalovanými obličeji připomínající zdobné lebky, zatímco pro ostatní by to mohl být jen bonus." navrhne.

Zamyšleně přikývnu: „Bylo by ale hezké kdyby se udělala taková tajemná atmosféra a proto bych vynechala nějaká oslňující světla. Možná jen při příchodu někoho nového do sálu. Nebo nějak jinak." přemýšlím dále. Nápady jsou to dobré, jen je musíme nějak skloubit a uvést do dokonalosti.

„Jojo, ale tolik svíček by všechny místnosti vyčoudilo. Já bych spíše třeba ztlumila světla, nebo je překryla, aby tolik nezářily." dodá Jasmine zaujatě a já se k ní se soustředěným výrazem nakloním.

„Tak jsem to přesně myslela.” Usměji se na Jasmine. Jde nám to zatím dobře. Jen doufat že někdo to nebude mít nějak výrazně podobné.