Jako by snad nemohl(a) být ještě lepší

3. Kapitola

Vážení a milí čtenáři, jsem tu s prvním vlastním pokračováním této super série, tudíž buďte shovívaví, ale kritika být musí! Budu ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu, ať se líbí! ^_^

„Čtyři hodiny odpoledne a Wade pořád nikde, kde jen vězí?“ Pete mluvila spíše k sobě než k holkám, které stály spolu s ní před univerzitou a očekávaly příchod šíleného žoldáka. Gwen se jen usmála na Mary Jane a následně se obě uchechtly.

„Tak počkáme do půl páté, co vy na to?“ navrhla MJ, a když obě kamarádky souhlasily, posadila se na lavičku, ke které pomalu dokráčely. Gwen i Pete si sedly vedle ní a chvilku na to i jejich spolužák Charlie, který zrovna procházel kolem.
Mary Jane se na Charlieho usmála. Dost se s ním kamarádila (hlavně pro to, že to byl jediný spolužák, který se s ní bavil a nechtěl jí dostat do postele).

„Tak co holky, dneska je vedro, že?“ zeptal se a díval se při tom na nebe. Pete jen nervózně polkla. S Charliem se hodně kamarádila zrovna tak, teda, když byla ještě kluk. Ani jedna z dívek neodpověděly, Gwen se jen zasmála a MJ na něj povytáhla obočí. Obě dvě dívky Charlie dobře znal, ale na Pete utkvěl pohledem a po chvilce se zeptal.

„Slečno, Vy mi někoho ale strašně moc připomínáte. Chodíte k nám do školy?“

„Já- eh- em- jo. Jo, chodím,“ Pete ze sebe nic lepšího nevysoukala. Charlie ji ihned podal ruku.

„Já jsem Charles Murphy, kamarádím se tady s MJ a Gwen už nějakou dobu, divné, že jsem Vás vedle nich ještě neviděl. Prozradíte mi Vaše jméno?“

Mary Jane začala potlačovat smích a Gwen jen nadšeně sledovala situaci. Obě dvě si uvědomovaly moc dobře, jak se Pete asi cítila. Charlie byl její nejbližší kamarád. A teď jí vyká a podává ruku, aby se představil. Pete začala rychle přemýšlet, co si vymyslí, aby to mohla odpovídat všem – nemůže si přece říkat Pete Parkerová a jen tak si přijít do školy, když Peter Parker zmizí.

„Emm… Emma. Jmenuju se Emma Walkerová,“ rozkašlala se, zrudla od hlavy až k patě a začala předstírat, že hledá něco v kabelce, jen aby se vyhnula reakcím dívek na její odpověď.

Mary Jane už to nevydržela a rozesmála se, Gwen učinila totéž a chudák Charlie nechápal, oč běží.

„Tak Emma, jo? Moc se omlouvám, jestli jsem tě tam u školy vyděsil, ale jak řekl Charlie, jsi někomu dost podobná a ani jeden z nás nemůže přijít na to komu.“ Za lavičkou se objevil opět Flash Thompson, tentokrát ale s dalšími dvěma gorilami, které ho ve většině případů doprovázely. Všechny tři dívky se ihned postavily, zatímco Flash se rukama opřel o lavičku a probodl Pete zkoumavým pohledem.

„Nemůžeš jít otravovat třeba roztleskávačky? Většina z nich to stejně dělá jen proto, aby se na tebe mohla dívat, jak trénuješ fotbal,“ Tentokrát to byla Gwen, kdo se snažil Flashe odpálkovat, ale marně.

„Já jen čekám, než mi přijede odvoz domů, dámy. A to, že chci poznat novou spolužačku, snad není hřích, nebo?“  Flash hýřil sebevědomím, Pete usoudila, že je to asi díky převaze klučičího pohlaví v dohledné vzdálenosti.

„Jenomže ona ti neskočí do postele. Ani ona, ani Gwen a ani já. Tudíž jsou tu všechny tvoje snahy marný,“ Mary Jane protočila oči a rozešla se od bandy kluků spolu s kamarádkami pryč.

„To si povíme za chvíl- ne, moment,“ Flash se zasmál a odmlčel se.

„Povíme si to třeba hned,“

Dívky se otočily za zvukem motoru a spatřily prostorný bílý vůz, který přibržďoval, aby zřejmě Flashe nabral a odvezl domů. Jenomže Thompson nechtěl jít domů jen tak. Už vůbec ne po tom, co ho MJ i Gwen takhle ztrapnily. Obešel lavičku, chytil Pete za zápěstí a zasmál se.