Trny v srdci (DOKONČENO)

LOVE

Ráno jsem se probudila, ale Jin ještě spinkal, tak jsem se opatrně dostala z jeho objetí a šla do koupelny, kde jsem se oblékla a upravila. Procházele jsem zpátky přeš pokoj a sledovala, jak je Jin sladký, když spinká. Nedalo mi to a musela jsem se s ním jít rozloučit.

"Sbohem můj sladký Jinie." špitla jsem tak, abych ho neprobudila a dala mu polibek do jeho krásných vlasů a šla domů. Doma jsem vyběhla do svého pokoje a rozhodla se konečně začít odepisovat klukům a hlavně Namjoonovi! Poslední dobou s ním vůbec netrávím čas a to mě vůči němu i sobě mrzelo ...

Jisun
Ahoj Joonie! Nemás dneska čas?

Joonie
Dobré ráno Jisun. Samozřejmě, že mám. Co tak najednou?

Jisun
Poslední dobou se skoro nevídáme, tak mě napadlo, když máme dneska volno, se jít třeba projít na pláž?

Joonie
Samozřejmě! V jednu jsem u tebe :-*

Napsala jsem ještě Hobimu a Jinovi, aby věděl, že jsem šla domů. Do jedné zbývalo ještě moře času, tak jsem si lehla na postel a přemýšlela o posledních dnech a hlavně o Yoongim. Proč má vždycky pravdu? Chová se tak, jak se chová jenom ke mě? Může za to to, že nemá rodinu? Určitě ... Musí to být strašné být na světě úplně sám a já se ho ještě začnu vyptávat ... Nemůže to být tak špatný člověk, jak vypadá ... Tyto a další otázky mi proudili hlavou pořád dokola, tak jsem to vzdala a šla se začít chystat a vybrat si nějaké oblečení a doplňky. Když jsem byla hotová musela jsem uznat, že mi to vážně sluší, tak jsem se spokojeně na sebe usmála, když mi začal zvonit mobil.

"Ahoj Hobi, co se děje?" zeptala jsem se
"Ahoj Jisun, nechceš dneska něco podniknout?" zeptal se s očekáváním v hlase, tak mi bylo líto, že ho musím zklamat.
"Promiň, ale jdu odpoledne s Namjoonem ..." řekla jsem omluvačným tónem v hlase.
"Aha ..." řekl zklamaně, ale v tom ho něco napadlo, tak se mu hlas zase rozveselil.
"Víš co? Přespi dneska u mě! S Namjoonem nebudeš přece celou noc, tak až skončíte, tak přijď." dodal vesele.
"Ale ..." chtěla jsem něco namítat.
"Žádné ale ... U Jina jsi často a kromě toho víš kde bydlím. Budu tě čekat, pa." řekl a zavěsil.

Ten Hobi, ale je pravda, že u Jina jsem moc často a asi už to klukům musí připadat divný ...  Zamyslela jsem se nad tím a usoudila, že bych to měla udělat.

Už bylo pomalu na čase vyrazit a přesně jako hodinky zazvonil ve 12:00, tak jsem běžela ke dveřím, ale zastavil mě starý pán.
"Zase jiný kluk? Teda o tebe je zájem!" řekl uznale.
"Ale ne je to kamarád z práce." řekla jsem, ale vůbec jsem si tím po tom polibku nebyla jistá, aleřekla jsem si, že to nechám plavat.

Otevřela jsem dveře a skočila na Namjoona.
"Joonie!!" vyhrkla jsem ze sebe a zavěsila se mu okolo krku.
"Ale tady je někdo natěšený a doufám, že na mě." ušklíbl se.
"Samozřejmě, že ano hlupáčku." usmála jsem se na něj a on mě zavedl do svého luxusního černého auta a jeli jsme směrem na pláž a já na něj celou cestu hleděla. Samozřejmě, že ano, když jsi byl v Koreii první, kdo se se mnou začal bavit a první, kdo mi ukradl pusu ... Zasnila jsem se při pohledu na něj, ale z myšlenek mě rychle vytrhl, když mi oznámil, že jsme na místě.

Pláž byla nádherná a nádherně čistá. My jsme se jen procházeli a Namjoon po cestě sbíral, s nadšením v očích, kraby a i když jsem z nich měla husinu, tak jsem se musela smát, nad jeho nadšením. Přišli jsme na útes a sedli si na něj a mořská voda nám příjemně vála do obličeje.

"Ty Joonie ..." začla jsem nervózně.
"Ano?" otočil se na mě.
"Vím, že Yoongi nemá rodiče a že si neprošel všemi těmi věcmi v dětství ..." řekla jsem a Namjoon se na mě podíval s vykulenýma očima.
"Jak to to víš?"
"No řekněme, že mi to řekl Jin, ale nikomu neříkej, že to vím. Ví to jen on, Yoongi a teď ty" dodala jsem a chtěla se začít ptát, ale Joonie mi do toho skočil.
"Jak jako Yoongi. Ty jsi s ním mluvila?" zeptal se s pořád vykulenými oči.
"No víš jak jsme byli v tom zábavním parku? Tak jsem s ním šla potom ještě večer a vypa..." skočil mi do toho Namjoon.
"Cožeee? Min Yoongi šel vážně do parku s tebou?" polekal se.
"No ano, ale pak utekl, když jsem pronesla něco nevhod." klesla jsem očima.
"To si tě musel vážně oblíbit ale. Yoongi skoro nikomu nevěří a nemůže mu to dávat nikdo za vinu po tom co se stalo. Nicméně by jen tak s nikým ven nešel." řekl Namjoon a zahleděl se do moře.
"A jakej je? Není to zlý člověk, že ne." zeptala jsem se rychle, jako by mi měl utéct.
"On? Ne to není a ačkoliv se to nezdá, tak třeba pro fanoušky by udělal první a poslední ... A to samé pro nás. Samozřejmě, že se chová, jak se chová, ale jsou i momenty, kdy si něco užívá a vidět ho tak, je k nezaplacení ...." zasnil se.
"Jako pohled na tebe, jak chytáš kraby." usmála jsem se a on trochu zrudnul.
"Je hezké, že na něj myslíš ..." usmála jsem se něžně.
"Je to můj kamarád a bývalý spolubydlící ... A proč se bavíme o něm, když jsme na .." málem si neuvědomil co říká a zrůžověl. Bylo to tak roztomilé, že jsem ho musela obejemout.
"Promiň už se budeme bavit jenom o tobě ano?" špitla jsem.
"A-ale já bych něco rád věděl spíš o tobě. Na mě není moc nic zajímavého a to ty jsi Evropanka v Koreii." zastyděl se ale usmál se a vyjeli mu jeho rozkošné ďolíčky.

Tak jsme si povídali o mě a o něm, než už jsme museli oba jít. On aby stihl dodělat práci a já, abych nešla k Hobimu za tmy.