•Old friend• [TaeKook]

neřekli to...nebo?

Hned jak jsem to řekl mi došlo , že kluci nevědí že mě Jihyun šikanuje takže budu doufat že to nějak zakecám.
,,Bavil jsem se s Jihyunem a.." hned mi do řeči skočil Joon ,,proč ses sakra bavil s Jihyunem?". Já se na něj podíval trochu naštvaně ,,já s ním ne to on se bavil se mnou jasný?" řekl sem trochu rázněji.

,,A co po tobě chtěl?" vložil se do toho lehce starostlivě Jimin když viděl že jsem naštvaný. ,,Jihyun ví to co se stalo..s ..s mojí mamkou" snažil jsem se zním normalně abych nebrečel , díky bohu ve mě byl převážně vztek.
Všichni se na sebe nechápavě koukli ,,Jak to kurva ví?!!" křikl jsem a praštil do stolu a všichni se lekli , to donutilo i Jina se otočit od jídla.

,,Kooku my nevíme , my mu nic neřekli" koukl na mě Yoongi ale mě to nedalo nikdo jiný to neví kromě jich..teda to jsem si aspoň myslel
,,Kurva teď to bude vědět celá škola! Víte jak se na mě budou koukat!?" zase jsem praštil do stolu a naštvaně se zvedl to už ke mě přišel Jin.

,,Jungkooku neboj nikdo to určitě vědět nebude" řekl milým hlasem ale když se jedna o mojí mamku nejsem schopný být silný natož hodný. ,,Je  to Jihyun! Bez tak si ze mě budou dělat srandu! Zjistim si to sám!" zabručel jsem a začal jsem si brát věci ,,Kooku no tak..klidně ať to ví pro ně to je informace které je nezničí a je jim k ničemu" řekl tichým hlasem Jin ale tak aby ho ostatní slyšeli.

,,Ale pro mě je to informace která mě zničí" zašeptal jsem rozklepaným hlasem a vydal se po schodech do dalšího patra kde byl pokoj pro hosty..tedy pokoj pro mě. Zavřel jsem silně dveře a sjel po nich dolu kde jsem nechal slzám volný prostor ale snažil jsem se nevzlikat.

Jimin

Hned jsem se zvedl s umyslem jít za Kookiem ale Jin mě zastavil rukou ,,Teď ho nech Mine , musí ze sebe dostat emoce a před námi přeci brečet nebude" řekl mile Jin a smutně se usmál. Všechny trápilo že se Kook chová takto ale nikdo mu to neměl za zlé. Ani Jin kterého to trápilo nejvíce.

Často s Kookem trávil čas když jeho "bratr" odjel opět pryč. Jin mu dělal staršího bratra a pomahal mu. Mě to taky trápilo že už to není ten věčně usměvavý králiček jako dřív. ,,Zavoláme ho až bude jídlo ať má chvilku klid" pronesl tiše Yoongi a já se jen opět lehce smutně usmál.

Jungkook

Byl jsem tam nějakou tu chvilku než jsem byl schopný jít zase za ostatníma , už jsem jen seděl na posteli na kterou jsem se během toho všeho přemístil. Z přemýšlení mě vytrhlo klepaní na dveře s tichým ,,dále" jsem neznámého pustil dovnitř a při mém štěstí to byl Jin.

,,Pojď Kooku dole je jídlo" usmál se ale viděl jsem v jeho očích..smutek , zklamání a strach. Jine mrzí mě to. Přesně tohle jsem chtěl říct ale neřekl jsem to. Nedokázal jsem to. ,,Kooku" zašeptal a došel ke mě , pohladil mě po vlasech a já se nechal a dál poslouchal ,,Dej tomu čas bude to dobré...všechno se zlepší". Zašeptal a já si stoupl a podíval jsem se na něj.
,,Nikdy už to nebude v pořádku jako tehdy..když jsem tu měl maminku..a i jeho" poslední slova jsem zašeptal a odešel jsem směrem kuchyň. Jin poznal že maminka není jediná..kdo mi tak chybí..i když se mi na tu osobu daří zapomenout.

Dobré dopoledne honeys❤ užijte si den ☀️ snad se vám kapitolka líbila❤