13. Kapitola- Nemocnice

65 1 0
                                    

Vtrhnul jsem do nemocnice a šel směrem k recepci. Došel jsem vlastně dalo se říct ,že jsem doběhl k recepci a tam jsem spustil " Kde je Katrin?"
"Prominťe to vám nemohu říct nejste její příbuzný ani nic podobného že?"
"Já jsem její bratr" první věc co mě napadla.
"No dobrá řekněte mi její cele jméno a já vám řeknu v jakém patře a pokoji je"
"Jmenuje se Katharina Nina Salvatore"
"Ta je na druhém patře ,pokoj 63"
"Děkuji"
Utíkal jsem rychle po schodech protže na výtah nehodlám čekat. Doběhl jsem do druhého patra celý udýchaný. Vešel jsem do pokoje 63. Katrin vypadala tak potlučeně bojím se o ni. Přešel jsem k ni ,podíval se na ni a chytl ji za ruku. V tu chvíli jsem přišel doktor a díval se na mě s udiveným výrazem. "Pane nemáte tu co dělat"
"Omlouvám se jsem její bratr musel jsem ji vidět. Co se ji stalo"
"Měla nehodu jela rychleji než měla a někdo do ni naboural. Naštěstí má jen hodně modřín a pár hlubokých ran ,které jsme zášily. Takže bude v pořádku "
"Děkuji mohu u ni zůstat?"
"Ano to můžete"
Doktor ji zkontroloval a potom mi řekl ,že ji dali prášky na bolest.
Doktor šel ke dveřím a když už byl u nic tak jsem se ho zeptal "Jak dlouho tu bude?"
"Nebojte jen dva dny musíme si ji nechat na pozorování ,kdyby náhodu se ji něco stalo"
Kývnul jsem a po té doktor za sebou zavřel dveře a odešel. Já Katrin políbil na čelo a začal na ni mluvit i ,když mě asi nejspíš neslyší když spí. "Katrin já miluji tě tak moc ,že na tebe každický den musím myslet. To jak jsem chtěl odjet do Ameriky a nechat tě tu samotnou byla ta největší chyba. A tak.... " To už jsem nedořekl protože jsem ucíti pohlazení na mé ruce. Oči se mi rozzářily ,když jsem ji viděl že nespí. "Ahoj Štěpáne já..."
"Můžeš mi říct proč si jela tak rychle?"
"Kdyby si mě nechal domluvit tak to řeknu. Já jela za tebou rychle abych ti stihla říct dvě věci než odjedeš do Ameriky"
"A to jaké..."
"Miluji tě i po tom co jsem zjistila o té sázce. Je pravda že mě miluješ?"
"Ano je nechápu jak ani proč ,ale je to tak děláš mě šťastným i za těch pár dnů jsem se zamiloval"
"Já se ti moc omlouvám za to jak jsem ti řekla ,že tě nikdy nebudu milovat já chovala jsem k tobě city už před tím ,ale říkala jsem si ,že tě nemůžu milovat ,protože jsem se bála že mě opustíš"
"Katrin nikdy bych tě neopustil teda až na tuhle chybu kdy jsem chtěl odjet do Ameriky"
Na nic jsem nečekal a dal ji polibek , který jsem prohloubil.
"Štěpo já už bych šla ráda domu"
"To nejde za prvé je jedna ráno a za druhé budeš tu ještě dva dny na pozorování"
"To se tu unduím k smrti "
"Budu tu s tebou "
Poté jsem Katrin hladil ve vlasech a ona po chvilce usla a já se asi po hodině také propadl do říše snů.

Dnešní kapitola byla krátká a nevím jestli tohle vůbec dopíšu nějak se přestávám zajímat o Baxtrixe. Napadlo mě ,že teď začnu psát knížku o Shawnovi tak co na to říkáte napište mi na to váš názor děkuji❤️❤️

Xoxo luci_la

Sázka nebo láska?Kde žijí příběhy. Začni objevovat