Señorita

Kapitola 7

Noc padá. Proč noc padá ? Proč nevychází jako východ slunce ? Slunce ale taky padá tak proč noc nevychází ?
Slunce už zapadlo a já sedím na širokém parapetu svého okna. A koukám na západ kde slunce zapadá, začína se mi na dohled ztrácet za domem sousedů který obydluje rodina Shawna, ale samotný Shawn právě obydluje můj pokoj.
Sedí na posteli v tureckém sedu a něco dělá na notebooku.
Nevím co je hezčí pozorovat, jestli ten ztrácící se západ slunce, nebo Shawna na posteli.

Zamyšleně koukal do obrazovky, a neposedné vlasy mu padaly do čela, a měl zamračený pohled.

"Co se tak mračíš ?" Uchechtla jsem se
"Nemračím" odpověděl a podíval se na mě
"Mračíš"
"Nemračím"
"Sleduju tě a mračíš se" odpoveděla jsem mu a on se na mě mračivě podíval
"Teď se mračím"
"Mmmmm to je rajcovní" zasmála jsem se
"Ale ty jsi víc" poslal vzdušnou pusu.
"Jeeee ta je pro mě jo ?"
"Nee ji posílám ségře je v okně" podívala jsem se do okna kde ale nikdo nebyl.
Vzala jsem první věco co jsem měla po ruce což byl polštář na kterém jsem seděla a hodila ho po něm.

"Auu, za co jako" zamrčel
"Že si ze mě děláš srandu" zasmála jsem se a podívala jsem se co celou tu dobu dělá.
"Si děláš srandu" zasmála jsem se.
"Co ?"
"To jako fakt hraješ hry ? To ksme dělali ldyž nám bylo 10" zasmála jsem se
"Tak s tebou je raky sranda jak v krematoriu"
Pohodil rameny a uchchtl se, a na to jsem mu dala slabě pěstí do ramene.
"Au" hrál na mě jak ho to strašně bolí, ale na to jsem mu neskočila. Pro tentokrát ne.

"Ty takhle jo ?" Podíval se na mě vražedným pohledem, svalil mě pod sebe a začal mě lehtat.
"Shawne nee, prosím" křičela jsem v návalu smíchu.
"Prosím já se počůrám" prosía jsem a doufala že toho nechá. Vážně se mi z toho chtělo čůrat.
Najednou přestal.
S úsměvem od ucha k uchu jsme se dívali navzájem do očí.

Připadalo mi to nakednu jako bych ho znala od dětství. Bylo to něco jako velký třesk.
Jednu dobu se mi vybavila myšlenka na Freda ale tu jsem zahnala protože Shawn není Fred.
Třeba je Shawn lepší jako Fred nebo naopak horší. Ale když to nezkusíš tak to nevíš.
Jeho čokoládové oči mě doháněli k šílenství a já měla neskutečnou touhu ho políbit.
Shawn se začal přibližovat, když v tu chvíli se otevřeli dveře mého pokoje ve kterých stála máma.
Shawn leknustím uskočil. Bylo to v tu chvíli tak trapné ale zároveň vtipné, měla jsem co dělat abych zadržela smích.

"Jee promiňte děti, nevěděla jsem zme tady jsi Shawne. Cam pak přijď dolů chceme s tebou mluvit." řekla všechno co chtěla a odešla. Hned na to jsem se začala smát a Shawn taky.
"Tak tohle bylo velice trapné" pověděl se smíchem a mě nezbívalo nic než souhlasit.

"Já asi pujdu teda dolů, tak počkej chvilku ano ? Můžeš třeba dohrát tu tvojí hru" zasmála jsem se
"To si piš že ji dohraju, to ty jsi mě vyrušila" zasmál se a natáhl se pro počítač zatím co já zmizela za dveřmi.

"Co potřebujete ?" Přišla jsem do obyváku kde seděli rodiče a koukaly na nějakej typla bych si sci-fi film.
"No" posadila se pohodlněji máma.
"Sedni si" řekl táta a tak jsem si sedla do křesla.
"Víš stala se taková věci" začala mluvit máma a odmlčela se.
"Jaká věc sakra ?" Začínala jsem bylt nervózní.
"Máma čeká miminko" otevřela jsem pusu a v hlavě jsem si přehrávala větu co táta vyslovil.
"C-cože jak-o já budu mít sou-rozence ?"
"Ano bude to holka, takže sestřičku" udmála se máma a mě z očí uzeklo pár neposedných slz a šla jsem obejmout mámu.
"To je tak užasný" usmívala jsem se "já budu mít sestřičku"
"Budeš ta nejlepší sestra" usmála se máma
"No to si teda piš !!" Zasmála jsem se a rodiče taky.
"Musím to jít řict Shawnovi" usmála jsem se a vyběhla jsem do pokoje.
"No o tom si pak ještě promluvíme" zavolala se smilchem máma.

Když jsem přišla do pokoje tak Shawn byl na tom samém místě ve stejné poloze jak jsem odešla.
"Tak vyhráváš nebo prohráváš ?" Uchechtla jsem se
"No jasně že vyhravám, jseš nemjaká veselá to jsi nedostala vynadáno za to že jsi nebyla ve škole ?" Zasmál se a věnoval se hře.
"Neee, museli mi říct jednu důležitou věc" sedla jsem si na kraj postele a zesmutněla.
"Špatnou ?" Jen jsem kývla hlavou.
"Budeme se stěhovat" snažila jsem se zadržet smích.
"Cože....!" Zpozorněl "neee Cam to nemůžete" sedl si vedle mě.
"Já s ripm nic neudělám...." podívala jsem se mu do očí, vypadal zklamaně a smutně ?
"Jsi plnoletá... můžeš zatipm bydlet u nás nějak se to vymyslí" bylo to od něj fakt hezky ale to už jsem nevydržela a začala se smát.
"Co je to není k smíchu !"
"Dělám si srandu" smála jsem se ale Shawn ne
"Tohle nebylo vtipný !!!" Pohrozil "fakt jsem se bál"
"Neee promiň, ale byl jsi rozomilej" uculila jsem se "máma je těhotná" usmála jsem se a Shawnovi se rozzářili oči.
"Cože ? To je užasný" usmíval se a já kývala hlavou.
"Jo je to užasný" usmála jsem se a podívala se na něj.
Zadívali jsme se jeden druhému do očí a naše hlavy se začali přibližovat, dokud se naše rzy nespojily v jedny.

Jeho rty byly tak dokonale hebké, měkké a nadýchané. Užívala jsem si každou minutu co jsme byly takhle propojeni.
Chutnaly jako sladké maliny. Byla jsem nimi doslova opita.
V břiše mi lítala hromada motýlů, a po celém těle mi vyskočila husí kůže.

Když jsme se od sebe odtáhli aby jsme nabrali kyslík musela jsem se usmát.
Nevěděla jsem co mám říct cítila jsem se poněkud trapně ?
Shawn se na mě usmál a palcem ruky mě pohladil po tváři.

"Co tak koukáš ?" Uchechtla jsem se a ťukla ho do nosu.
V tu chvíli to muselo být tak dětinské..
"Jenom tak" usmál se a odtáhl se.
Připadala jsem si jako bych udělala něco špatně.
"Jenom tak ?" Zeptala jsem se.
"Už budu muset jít je 10, a zítra je škola" odfrkl si.
"Já tě vyprovodím" usmála jsem se a vstala z postele.
"Cam, vím kde jsou dveře" s odešel ani žádné ahoj ?

Tak z tohodle jsem si připadala opravdu blbě.
Jak může někomu tak najednou přepnout ?
Celou dobu co jsem ležela v posteli jsem přemýšlela co jsem vlastně udělala.
Všechno mi připadalo tak dokonalé, byla jsem štastná, ale třeba má Shawn na lepší, určitě má na lepší třeba odemě čekal něco víc.

S premýšlením o Shawnovi jsem nakonec usla.