Pomalu jsem se otočil a díval se na Judith, která omámeně civěla do prázdna a držela za ručičku zablácenou Alici.
,,Nepodváděl jsem,‘‘ vykl jsem hned, jakmile jsem se na ni podíval. Pootočila hlavu a díval se na mě zkoumavě, když zaregistrovala Sheilu.
,,Ona nebyl součást hry, takže si podváděl. Dala jsem ti takovou velkou šanci pomoct Judith,‘‘ zakřenila se na mě a já měl tvář zkamenělou. Němě jsem pozoroval, co udělá. Pustila se Judith a svou malou postavu směřovala ke mně.
,,Za prvé. Ona tady neměla, co dělat!‘‘ Ukázala směrem k Sheile, která byla totálně vystrašená z toho, co viděla.
,,Harry!‘‘ zařvala těsně předtím než byla odhozena do zdi zbořeniny. Vše jsem to sledoval s otevřenou pusou.
,,A co teď s Judith?‘‘ zeptala se pateticky Alice, která se smála svému působivému výkonu, než zase její tvář potemněla a mě běhal mráz po zádech.
,,Prosím, tentokrát jí nic nedělej,‘‘ zaprosil jsem plný naděje.
,,Nebo?‘‘ Nenávist ve mně kolovala. Strach se s ní samozřejmě mísil a já z toho všeho měl špatný pocit.
,,Možná bychom tentokrát mohli udělat výjimku,‘‘ chytla se za bradu a jakoby přemýšlela.
,,Dáme si druhé kolo, ale tentokrát se postarám o to, aby ti nikdo nepomáhal. Tentokrát zvítězím a tentokrát budeš trpět ty,‘‘ zasekla se a čekala nějakou mojí reakci, kterou samozřejmě nemohla dostat. Neměl jsem strach z ní, měl jsem strach o Judith, která stála stále omámeně za Alicí, která se ďábelsky usmívala.
,,A když vyhraju?‘‘ zeptal jsem se usmál se na ní také. Nechci v ní vyvolávat vztek, ale musel jsem ji trochu naštvat.
,,Nevyhraješ!‘‘ zavrčela na mě a přistoupila blíž. Bahno jí kapalo od dlaní, jak se roztékalo.
,,A co když ano?‘‘ Dupla si jako malé dítě – i když je to dítě – aby dala důraz na svou výzvu.
,,Budeme si žít spokojeně a já dojdu klidu, ale když vyhraju..‘‘ Usmíval jsem se nad svou výhrou - i když malou -, ale stále jsem čekal, co řekne. Napjatě jsem stál a nastražil uši.
,,Ale když vyhraju, tak tě stáhnu sebou na nejnižší dno těchto močálů!‘‘ zvolala a koukala na mě zabijáckým pohledem. Obloha ještě více potemněla a z oblohy začali padat kapky, které se dotýkali mého těla.
,,Hra spočívá v tom, abys našel, co nejdříve mé tělo. Máš na to půl hodiny jinak víš, jak skončíš,‘‘ usmála se sladce na mě Alice. V mém pohledu mohla vidět špetku smutku, protože mi je stále líto toho, co se stalo a najít její tělo by bylo ještě horší.
,,Je v něčem háček?‘‘ zeptal jsem se pro jistotu a pohnul svým už dočista mokrým tělem. Její tělo se zdálo více a více bahnité. Prohrábl jsem si vlasy a čekal na její zlomyslnou odpověď. Jakoby zamýšlela zda to nějaký háček má.
,,Ano má. Nevíš kde ležím a, no jak to říct, spím.‘‘ Zasmál se a pak přestala a nahodila další pohled z jejích zlomyslných.
,,Začínáme za 3 … 2 … 1 …‘‘ Naslouchal jsem pevně jejím slovům a pomal se začal připravovat. Měl jsem strach z toho. Co když mi vyprší čas a já to nestihnu? Zhluboka jsem dýchal a moje srdce silně bylo. Nohy se mi začali klepat, ale stále jsem stál na nich. Pohlcovala mě zima kvůli mému promočenému oblečení. Čekal jsem na slovo START na které si dávala dostatek času. Nemohu přijít ani o sekundy kdy sebe a Judith mohu zachránit. Alice stála v tom hnusném dešti naproti mně. Mé myšlenky byli u toho místa kde ji zabili. Kde ji hodili do bažiny ve které se následně utopila. Bál jsem se, že tak hluboko pro její tělo nebudu moct vlézt. Bál jsem se toho, co by stalo kdyby. Co když zase zakopnu a spadnu do bažiny nebo hůř. Utopím se v ní. Není tady nikdo kdo by mi pomohl. Potkat Sheilu byla náhoda. Svou odplatu dostala, ale stále chce víc. Nikdy jsem nevěřil, že by někdo takto ne moc vyspělí chtěl tolik odplaty. Ničila mě ta vzpomínka. Chtěl jsem jí pomoct, ale nešlo to. Teď to nejvíc odnáším já, protože jsem jí nepomohl. Nenašel jsem v sobě tolik síly, abych jí pomohl. Jsem srab, ale tohle musím vyhrát. Musím najít to místo kde ji ‘pochovali‘. Musím najít místo, které je její neklidný spánkem dáno.
,,START!‘‘
//
Ahoj!
Doufám, že jsem splnila vše očekávání, nechtěla jsem vás moc napínat, ale zase jsem to udělala:3
A tak doufám, že nevadí krátké části. :3 Kdyžtak si přečtěte další moje povídky a ty co začnu psát! Taky připravuji - ve škole - Loutkaře [Harry Styles] Book 1, Hračkáře [Louis Tomlinson] Book 2, Statkáře [Liam Payne] Book 3, Vymítače [Niall Horan] Book 4, Vodnáře [Zayn Malik] Book 5.
Všechno to budou Short Story, které budou s děisvou tématikou něčeho posedlého:3
VOTE&COMMENT
ČTEŠ
Silent Night [Harry Styles]
Fanfiction„Strach je nemoc špatného svědomí.“ – Karel Čapek Parta lidí si vyjíždí na chatu kde chtějí oslavit ukončení maturitního ročníku. Než však dojedou na chatu zastaví se, aby koupili trochu občerstvení. Seznámí se s mladým pohledným chlapcem jménem Ar...