,,Nééé!‘‘ křičela jsem a otevřela oči. Probudila jsem se dole na gauči a okolo mě všichni ostatní.
,,Jsi v pohodě?‘‘ zeptal se Harry, který seděl hned u mě a držel mě za ruce. Bylo to zvláštní jelikož jsme k sobě nikdy neměli tolik blízko. Jeho zelené oči mě propalovali a já měla pocit, že se v nich ztratím.Měl takový výraz, jako kdyby se bál.
,,Jo jsem, v pohodě,‘‘ řekla jsem a chytla se za čelo. Sedla jsem si na pohovku. Byla jsem zabalená v ručníku a tak jsem ho ze sebe sundala. Protáhla jsem se a dělala jakoby nic.
,,No, myslím, že bychom teď mohli dělat něco jiného ne?‘‘ zasmála jsem se lehce a snažil se uvolnil atmosféru, která tady nebyla dvakrát nejlepší. Vstala jsem a mířila si to do druhého poschodí, když mě na schodech zastavil Harry.
,,Jsi v pořádku?‘‘ zeptal se mě a já jenom lehce přikývla. Byla jsem v pořádku. Absolutně. Nebo snad ne?
,,Jo, v pohodě. A ty?‘‘ zeptala jsem se ho, protože vypadal celkem ustaraně. Přikývl a usmál se na mě tím nejsladším úsměvem.
,,No, když budeš něco potřebovat. Já nevím popovídat si, klidně si s tebou popovídám. Teda jestli budeš mít zájem. No, víš jak to myslím.‘‘ Celkem se zamotával do svých vlastních slov. Usmála jsem se nad tím, jak se začal červenat. Jeho úsměv byl tak široký. Dělali se mu ďolíčky a já neodolala. Chytla jsem jednu jeho tvář a štípla ho.
,,Samozřejmě a děkuju,‘‘ řekla jsem rychle a pustila jeho tvář. Poté jsem doslova vyběhla schody do svého pokoje. Zavřela jsem dveře a šla rychle k posteli. Uvolněně jsem si na ní lehla a rukama si vjela do svých blonďatých kadeří. Vydechla jsem horký vzduch do tmavé místnosti a svůj pohled měla přišpendlený na stropě. Přemýšlela jsem o Dianině smrti. O tom, co se potom událo a co se děje teď a tady. Z mých myšlenek o životě mě ale vytrhlo klepání. Někdo otevřel dveře a já se podívala na dveře ve kterých stála Sheila.
,,Půjdeš a námi hrát odpověz nebo pij?‘‘ zeptala se s malým úsměvem na rtech. Slušelo jí, když se usmívala, ale nedělala to moc často od Dianiny smrti. Sedla jsem si a přišla ke skříni jsem si vytáhla věci. Stále jsem jí neodpověděla. Přes plavky, které už byli suché jsem si přehodila svetr a legíny. Své nohy jsem nechala bosé a přišla blíže k Sheile.
,,Jo jdu, už jsem dokonce připravená!‘‘ zasmála jsem se a poskočila, aby věděla, že jsem z toho šťastná i když jsem v tu chvíli vůbec nebyla. Znovu se jí úsměv rozlil po tváři. Vyšli jsme z mého pokoje. Otočila jsem se, že je zavřu dveře, ale na posteli jsem to znovu uviděla. ,,Chybím vám?‘‘. Zavřela jsem rychle dveře a hbitě se otočila. Skoro jsem narazila na Harryho. Oba najednou jsme vykulili oči a dívali se na sebe bez jediného slova. Pak se začal usmívat jeho úsměvem a já z transu vylezla.
,,Ehm, promiň,‘‘ řekla jsem potichu, že to mohl jen tak slyšet.
,,To spíš já se omlouvám,‘‘ řekl a otočil, že odejde. Sešel ze schodů a já mířila za ním. Vyšla jsem na terasu kde už všichni seděli. Pozdravila jsem je a sedla si za nimi ke stolu. Seděla jsem hned naproti Harrymu. Hráli jsme totálně pubertální hru, ale smáli jsme se u toho. Když někdo nechtěl odpovědět, tak pil. Nebylo to žádný suchý pití, ale rovnou slivovice.
,,Tak Judith, líbí se ti Harry?‘‘ uslyšela jsem přiopilý hlas Lilly a všichni se na mě podívali. Harry mě sledoval vlastně celou dobu. Cítila jsem, jak mi hoří tváře. Zase červenám. Polkla jsem a snažila se vymyslet smysluplnou odpověď.
,,Jo celkem jo,‘‘ řekla jsem a snažila se znít sebevědomě. Pomáhala mi v tom troška alkoholu. Nikdy jsem moc nepila, takže dva panáky byli následky. Dívala jsem se na Harryho, kterému na tváři lítal docela velký úšklebek. Skousla jsem si ret a on udělal to samé.
,,Hej! Polil jsi mi blůzu!‘‘ nadávala Lilly svému příteli Marcusovi. Naše pohledy jsme stočili k nim a jejich debatě o blůze.
,,No a?‘‘ zvedl obočí Marcus a díval se na svou přítelkyni Lilly, která byla vzteky červená.
,,Dostala jsme ji od Diany..‘‘ Všichni do jednoho jsme ztichli a přestali se smát. Nastala chvíle ticha. Lilly a Marcus se zvedli, že už půjdou a Sheila chvilku po nich.
,,Omlouvám se,‘‘ dodala Sheila a zavřela dveře do chaty(domu). Seděla jsem venku sama s Harrym. Nevěděla jsem, co říct. Bylo mi celkem trapně a hlavně mě zachvátil smutek potom, co řekli její jméno. Cítila jsem Harryho pohled, ale já se na něj nedívala. Dívala jsem se na své ruce, které jsem měla složené na klíně.
,,Taky mi chybí,‘‘ řekl Harry a tím mě vyrušil z prohlížení prstů.
,,Asi půjdu spát.‘‘ Zvedla jsem se na odchod a Harry taky. Nechtěla jsem s nikým mluvit. Chtěla jsem být sama a hlavně konečně jít klidně spát bez toho aniž by se mi zdáli noční můry. Vyběhla jsem schody a zavřela se v pokoji. Ten papírek, který jsem viděla než jsem odešla byl pryč. Nic jsem si z toho nedělala. Vzala jsem si čisté věci a přešla do koupelny, která byla jenom ob dveře. Dala jsem si sprchu a vyčistila zuby. V županu jsem došla do pokoje a převlékla jsem se do pyžama. Nohy jsem vyndala z papučí a lehla si do postele, která byla úžasně měkká a mě tak poskytovala nejlepší spánek.
Děkuji vám za votes, ale mohli byste taky komentovat:3 Dáme si nějaký limit, protože další část by měla přibít spolu s Hanibalem tenhle týden:3
Pro další část 5+ votes a 3+ komentáře:3 -xx
ČTEŠ
Silent Night [Harry Styles]
Fanfic„Strach je nemoc špatného svědomí.“ – Karel Čapek Parta lidí si vyjíždí na chatu kde chtějí oslavit ukončení maturitního ročníku. Než však dojedou na chatu zastaví se, aby koupili trochu občerstvení. Seznámí se s mladým pohledným chlapcem jménem Ar...